Jaroslav Hejl, narozen 8. 9. 1952 v Rokycanech, žije v Plzni

Jeho výtvarná kariéra začala již v předškolním věku, kdy dětské kresby naznačovaly, že nejspíš rozšíří početnou kulturní rodinu, do které patří např. herečka Jana Preissová. Maminka sama malovala a své nadání využívala při zpracování módních návrhů pro dámy z pražské smetánky třicátých let minulého století.

Akrylový obraz NervyZdroj: archiv J. HejlaPrvního úspěchu dosáhl ve dvanácti letech na výstavě v Praze U Hybernů v roce 1965. V dalším roce získal Shankarovu cenu za 3. místo na výstavě v indickém Dillí. Pak ale narazil na tvrdou realitu. „Po skončení základní školy jsem sice prošel přijímacím řízením na střední grafickou školu, ale minulost mé rodiny bohužel nevyhovovala kritériím tehdejšího totalitního režimu, abych na této škole mohl studovat," popisuje Jaroslav Hejl. Nezbylo, než se jít vyučit ve Škodových závodech jako soustružník a pracovat v tzv. občanském zaměstnání.

Nepřestával snít o tom, že se stane malířem, a tak u profesora Weniga absolvoval hodiny figurální kresby a malby. Jeho sen mu ale dlouhá léta finanční situace neumožňovala a doba nepřála. Ale nakonec se podařilo, od revoluce je na volné noze. Co maluje? Jeho surrealistická díla jsou hlavně o příběhu, o myšlence, a je rád, když si divák část příběhu sám doplní nebo ho sdílí. „V poslední době jsem přešel od oleje k akrylu, vyvíjím se já i má témata," říká výtvarník. „Výtvarné spektrum není úzce zaměřeno kromě obrazů se podílím i při návrzích fasád revitalizovaných domů a těší mne přispívat k barevné kultuře našich sídlišť." Prozatím měl tři výstavy, z toho dvě v Plzni a jednu na Moravě.

O Víkendu otevřených ateliérů ho najdete v DE-PO2015. „Chci vystavit velké obrazy na plátně olej i akryl. Ke každému se váže příběh, o který se rád podělím s návštěvníky, pokud budou chtít. Kdo má rád umění, ať určitě přijde a obohatí sám sebe!" dodává malíř.

Víkend otevřených ateliérůZdroj: archiv