Mezi sochami prakticky z celé republiky a z Bavorska nechybí v plzeňských Masných krámech ani ta z katedrály sv. Bartoloměje, i když zatím jen v kopii. Originál bude vystaven na deset dní v příštím roce. „Přesný termín ale zatím nemáme,“ uvedl ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.

Plzeňská madona
Madona plzeňská byla v Praze objednána k roku 1384 německými rytíři, správci farního kostela sv. Bartoloměje v Plzni, patrně v souvislosti s ukončením významné etapy přestavby chóru kostela. Záhy po svém vzniku se stala inspirací pro varianty, repliky či devoční kopie, vytvářené od počátku 15. století. Již po husitských válkách byla považována za palladium města Plzně. Její kult se intenzivně rozvinul v baroku a pokračoval po celé 19. století až do čtyřicátých let 20. století. Dnes je opět obnovován. Madona plzeňská je hlavní patronkou Plzeňské diecéze a ochránkyní města Plzně.
zdroj: Zpč. galerie

Unikátní výstava evropského významu se připravovala pod vedením Petra Jindry a Michaely Ottové několik let. „Výstavu jsme začali chystat před více než šesti lety, iniciačním momentem byl fakt, že se bude rekonstruovat katedrála sv. Bartoloměje a madona bude sundaná z oltáře,“ řekl Jindra k prvním myšlenkám na výstavu věnované jedné z nejvzácnějších gotických památek v Čechách.

Biskupství plzeňské navíc sochu ochránkyně města zapůjčilo i k výzkumu. „Potvrdili jsme, že socha vznikla v pražské parléřovské huti, vedené Petrem Parléřem krátce před rokem 1384. Podle našich současných znalostí a dochovaného památkového fondu je nejstarší madonou v krásném slohu na našem území,“ sdělila k výsledkům výzkumů Ottová.

Madony dříve byly určené pro pohled zblízka, sloužily věřícím jako určitý komunikační kanál s bohem. „Plzeňská madona však přesunem na vysoký novogotický oltář v 19. století, kdy se na ní lidé mohou dívat jen z dálky, tuto funkci ztratila,“ pokračoval Jindra.

Naposledy si ji mohli lidé zblízka prohlédnout v roce 1945, kdy byla po konci války převážena zpět do katedrály z plaského kláštera. „Bude to vůbec poprvé, kdy bude vystaven originál. I v roce 1995 byla v rámci velké výstavy o gotice v západních Čechách byla prezentována jen v kopii,“ doplnila Ottová.

Výstava, které požehnal i plzeňský biskup Tomáš Holub, potrvá v plzeňských Masných krámech do 28. března 2021. Mezi nejvýznamnější exponáty, jejichž zapůjčení je zcela jedinečné, patří vedle Plzeňské madony Madona svatovítská, Madona březnická, Svatovítský veraikon, Sv. Petr ze Slivice, Monstrance z Chebu a řada dalších děl, která v Plzni nikdy nebyla k vidění. Výstavu také v rámci možností podle vývoje vládních opatření doplní i další program jako komentované prohlídky, přednášky a tvůrčí dílny.