Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Polibek Pavoučí ženy je událostí roku

Plzeň - Plzeňské uvedení slavného muzikálu by DJKT mělo přinést Ceny Thálie.

3.12.2013
SDÍLEJ:

Představitelé hlavních rolí, zleva Petr Jeništa v roli Moliny a Jozef Hruškoci jako ValentinFoto: Pavel Křivánek

Napínavý, dramatický, strhující – takový je americký muzikál Polibek pavoučí ženy (Kiss of the Spider Woman), který v sobotu 30. listopadu uvedl muzikálový soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni v české premiéře. Přestože se celý děj odehrává za zdmi věznice a má jistý politický přídech, neměla by tato skutečnost diváky od cesty do Komorního divadla odradit. Příběh autorů Johna Kandera (hudba), Freda Ebba (texty písní) a Terrence McNallyho (libreto) je mistrně vystavěný; drsné scény z vězeňského prostředí střídají brilantní kabaretní výstupy a nechybí ani špetka humoru, byť povětšinou dost černého. Autoři tak myšlenkově navazují na své megahity Cabaret, Zorbu a Chicago.

Poetika, při níž teče krev

Ve vězení dlí homosexuál Molina, odsouzený za pohlavní zneužití nezletilého chlapce. Při životě jej drží vzpomínky na matku a zejména iluzorní svět filmu. Zná nazpaměť všechny snímky s jistou herečkou Aurorou, již platonicky miluje. Ředitel věznice jej vytipuje jako špicla a předhazuje mu na celu zmučeného levicového extrémistu Valentina. Oba muži se zpočátku nesnášejí – Valentin zesměšňuje Molinovu sexuální orientaci a nenávidí jeho ustavičné žvanění a teatrální výklady filmových scén. Izolace, mučení a ponižování oba muže sbližuje, stávají se postupně přáteli a nakonec i milenci. Ocitají se v pavoučí síti, z níž není úniku. Do šedi žaláře vnáší světlo jen Molinovy vzpomínky na Auroru, která pravidelně vstupuje ze stříbrného plátna do neútulné cely. Je ona tím andělem smrti, onou pavoučí ženou, o níž se traduje, že koho políbí, záhy zemře? A kdo tentokrát zakusí chuť jejího polibku, jenž přináší nejen smrt, ale i smíření, klid a únik od hrůz tohoto světa?

Bylo by mylné se domnívat, že muzikál je o brutalitě, homosexualitě a zneužití moci. Tyto atributy jsou pouze můstkem k jeho poselství o přátelství, lásce, touze a odvaze pro někoho se obětovat. Tak jej také režisér Roman Meluzín zinscenoval. Decentně, snad až nečekaně poeticky, byť sem tam teče krev a padne nějaké to drsné slovo. Se špínou a hnusem vězení ostře kontrastuje blyštivé pozlátko světa filmu, oněch zhmotněných Molinových vzpomínek, jež ožívají v atraktivní choreografii Aleny Peškové. V hudbě, často až operní náročnosti, zazářil orchestr řízený Pavlem Kantoříkem (alt. Jiří Petrdlík). V promyšlené kompozici lze vypozorovat odkazy například k Schönbergovi, apelační song vězňů Nejdál popozítří hodně připomíná slavnou sborovku z Bídníků s názvem Příští den.

Jeništa je hvězdou představení

Hvězdou plzeňské Pavoučí ženy je Petr Jeništa v úloze Moliny. Role homosexuála by mohla svádět k přehrávání, možná až k směšné trapnosti. Ovšem Jeništa gesty, mluvou i mimikou onu pomyslnou hranici mistrně vybalancoval. Byl to herecký koncert, který by skautům kolem Cen Thálií neměl uniknout. Herec bez větší muzikálové zkušenosti obdivuhodně zvládl roli i pěvecky, byť samozřejmě všechny tóny nezněly tak plně jako u Brenta Carvera z londýnské nahrávky. Ale vadilo to vůbec někomu? Kvalitním Jeništovým spoluhráčem v úloze mužného Valentina byl Jozef Hruškoci. Uhlazeného hajzlíka přesvědčivě ztvárnil Bronislav Kotiš coby ředitel věznice. Pěvecky excelentní výkon podala v krásně procítěných písních Venuše Dvořáková (Matka). Hudebně nejširší je part Pavoučí ženy – Aurory. V kabaretních výstupech temperament a žár, v poloze Pavoučí ženy jistý odstup a chlad – přesně taková byla Zuzana Kolářová. Bravurní v náročných choreografiích, jistá pěvecky, těžko bychom hledali na české scéně ideálnější představitelku.

Zdařilé je i výtvarné řešení. Michaela Hořejší kostýmováním i poměrně jednoduchými scénickými proměnami vykouzlila kontrast dvou odlišných světů dostatečně barvitě a v souladu s režijní koncepcí. Titul sám o sobě představuje dramaturgický risk, který však v Plzni stoprocentně vyšel. Jedinečnou příležitost vidět toto dílo ve vynikajícím provedení a dobrém překladu Adama Nováka by si neměl žádný příznivec světového muzikálu nechat ujít.

Vítězslav Sladký

Autor: Redakce

3.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Fotbalisté Viktorie Plzeň po výkonu plném chyb prohráli v Lucernu v utkání Evropské ligy FC Luganu 2:3.
1

Viktoria padla, finiš přišel pozdě

Skříňky do škol

Školní děti dostanou skříňky z Lidu

Vencu posadím na zadek, říká boxer Pavel Šour

Plzeň - Souboj Pejsar vs. Šour o boxerský pás mistra ČR v těžké váze profesionálů bude v prosinci.

OBRAZEM: Měli byste opravit Míčovnu, vzkázal prezident v Horšovském Týně

Horšovský Týn – Jedinou oficiální zastávkou prezidenta Miloše Zemana na Domažlicku při nynější návštěvě Plzeňského kraje byl čtvrteční osmdesátiminutový pobyt v Horšovském Týně.

Divadelník Budil má výročí

Plzeň – Dnes (19. října) uplyne 170 let od narození Vendelína Budila, muže, který je patronem plzeňského divadla.

SOUTĚŽ o vstupenky na Medeu

Plzeň – Velké divadlo uvede zítra od 19 hod. operu Medea v titulní roli s Ivanou Veberovou. Deník ve spolupráci s Divadlem J. K. Tyla v Plzni připravil pro své čtenáře soutěž o vstupenky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení