Právě s kolegy nacvičuje novou hru. Alfa ji poprvé uvede dopoledne v pondělí 22. května. Slavnostní premiéra se koná večer v pátek 26. května.

Hra je prý o třech silácích. Tak to není divu, že se tam pro vás našla role…
Jmenuje se Tři siláci na silnici, takže je tak trochu o motorkářích a budu mít kožený obleček. No nejspíš bude z koženky, aby divadlo ušetřilo. Jsme v Divadle Alfa tři silní herci, co se 'fýzis' týče; já, Martin 'Sádlo' Bartůšek a Josef Jelínek a všichni tři v téhle hře hrajeme. Napsal ji přímo na naše těla Vítek Peřina, dramaturg libereckého Naivního divadla. Představení bude určeno mladším školákům od prvních do čtvrtých tříd základních škol. A asi bude spíš pro kluky, protože se odehrává na silnici, v servisech a u benzínek.

Convoy of Liberty projel Plzní
FOTO: Letošní Slavnosti svobody přilákaly do Plzně přes 90 tisíc lidí

K výrazným poznávacím znakům Divadla Alfa patří kombinování loutek s živými herci. Jak to bude tentokrát?
Rozhovor děláme po první čtené zkoušce, takže scénu jsem ještě pořádně neviděl. Ale určitě budou pro naše postavy vyrobeny loutky a myslím si, že tentokrát bude představení více loutkové. Mám hodně rád, když se na jevišti potkávají živí herci s loutkami, líbí se mi, jaký dialog spolu vedou i ony přechody mezi živým a loutkovým plánem.

Jak jste se vlastně naučil s loutkami hrát?
Tomáš Dvořák, kmenový režisér Divadla Alfa a jeho umělecký šéf, mě naučil s loutkami hrát a mít je rád. On je loutkář tělem i duší a od něj mám všechny loutkové fígle. Za vše, co s loutkami umím, vděčím jemu. A mě to s loutkami baví. A když už jsme ale u mých hereckých začátků, musím zmínit ještě jednoho pána, který mi dal strašně moc. Můj milovaný herec a mistr Jaroslav Choc (pozn. redakce: *1929 † 2011, člen Divadla J. K. Tyla v Plzni v letech 1956 – 2000, aktivní v listopadu 1989, regionální politik), kterému vděčím za to, že dneska mám takový hlas, jaký mám. Nemám problémy vyslovovat, nemám plzeňské vokály a přemluvím všechny lidi okolo, takže se musím krotit. A vždycky, když jsem za ním přišel, jsme si hezky popovídali o divadle. Měl jsem ho moc rád.

Tyhle vaše divadelní školy se odehrávaly po roce 1990, kdy jste nastoupil do Alfy?
Panebože! to už jsem v Alfě sedmadvacet let… Já měl tehdy po vojně a uvažoval jsem, že bych se hlásil na DAMU. Tomáš Dvořák mně však nabídl, že bych mohl hned nastoupit do Alfy. Slíbil mi, že s mnohými tvůrci, se kterými bych se potkal ať už na škole, nebo v Praze, se jistě brzy setkám i v Alfě. A měl pravdu. Vždyť v Alfě jsme spolupracovali třeba s Janem Kačerem nebo J. A. Pitínským, Jiřím Bartou, Arnoštem Goldflamem, Radkem Lipusem a dalšími.

Vydržet někde sedmadvacet let, svědčí o tom, že se vám tam musí hodně líbit…
Já jsem asi týmový hráč. Zažil jsem v Alfě výměny vedení, odchody členů souboru a nástupy nových kolegů i stěhování z Americké třídy na Doubravku… Vůbec si nedovedu představit, že bych šel někam jinam. Mám Alfu se vším všudy hodně rád. Hlavně lidi, kteří tam okolo mne jsou.

Během prodlouženého víkendu se v Chotěšově konaly oblíbené staročeské máje, které vyvrcholily nedělním průvodem, který došel do zahrady zdejšího kláštera.
Staročeské máje po jednadvacáté. Chotěšov na několik dní ožil oblíbenou tradicí

Plzeňané vás však mohou vídat nejen v Divadle Alfa. Patříte k týmu, který hraje na Divadelním létě pod plzeňským nebem…
Je pro mě příjemné potkat se na jevišti s kolegy z činohry, ať již z Plzně, nebo z Prahy. Člověka to obohatí. Odfrknu si od svého divadla a osvěžím se setkáním s jinými lidmi. Proto občas také moderuji, dabuji či natáčím… No, ono je to dáno i těmi platy, které v divadlech jsou, a tak si účastí na jiných projektech i něco přivydělám…

A pro někoho možná překvapivě, jste spojen i s tancem, přesněji se stepem…
Vzhledem k postavě, to možná překvapivé je, i když já jsem zhubl. Lékaři mně k padesátinám našli cukrovku, takže se snažím být hodný, jíst rozumně a hýbat se. Ke stepu jsem přišel jak slepý k houslím. Vlastně jsem ho vyženil. Manželka Kamila vystudovala plzeňskou konzervatoř a byla členkou muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla. Když tam musela skončit, hledala, co by mohla dělat. Tancovat ji vždy bavilo a jezdila na semináře a soustředění, kde se učila stepu. Před šesti lety založila Studio Step by Step. Dnes se do něj chodí učit stepovat na sto padesát dětí i dospělých. A také začala organizovat Plzeňský festival stepu. Letos se koná od 11. do 14. května. Já jí s tím pomáhám.

A co jste letos připravili?
Čtyřdenní program, ze kterého bude větší část zdarma přístupná veřejnosti. Už ve čtvrtek 11. května se od 18 hod. v areálu DEPO2015 koná slavnostní otevření nového studia. O den později je ve stejném čase a na stejném místě připravena přednáška Milana Degena a od 19:30 hod. je v depu na programu swingový večer s lektorkou Lenkou Sekaninovou. V sobotu 13. května budou od 10:30 hod. U Branky vystupovat stepařská studia z České republiky a od 13:30 tam koncertuje plzeňská kapela La-kuna. Ve stejný den je od 13 hod. v depu na programu stepařský workshop pod vedením Tomáše Slavíčka a večer se v Měšťanské besedě koná Galavečer, který moderují herci Roman Vojtek a Bronislav Kotiš. Kromě jiných na něm vystoupí několikanásobný mistr světa ve stepu Daniel Sacha Leveillé. A v neděli 14. května se v Klempírně v DEPO2015 koná pod jeho vedením stepařský workshop pro pokročilé.