Michal Pavlíček, kytarista, skladatel, zakladatel Stromboli a její kapelník, před plzeňským vystoupením prozradil, proč je z jednoho narozeninového koncertu už několikaměsíční koncertní turné, i to, jaká je v kapela atmosféra, a nač se mohou těšit plzeňští fanoušci Stromboli.

Když loni v prosinci hráli Stromboli koncert v pražské O2 aréně, tak prý mělo jít jen o jeden vzpomínkový koncert. Kapela si chtěla připomenout své třicáté narozeniny. Co se stalo, že už téměř tři čtvrtě roku ´jedete šňůru´ se Stromboli?
Čekali jsme s rozhodnutím odstartovat sérii dalších koncertů až po tomto koncertě. A ten nás nakopl. Začali jsme ´chrlit´ muziku a bavilo nás to, takže jsme si uvědomili, že by byla škoda to neoživit i na další koncerty. Prostě jsme se důstojně vrátili, ale není to žádný přehnaný bombastický comeback.

Taky jste v létě absolvovali několik festivalů…
Určitě víc než festivaly nám sluší samostatné koncerty, kdy lidé přijdou vyloženě na Stromboli, ale těch pár festivalů se nám také vydařilo.

Ten loňský koncert, který odstartoval návrat Stromboli na koncertní pódia, byl zároveň spojen s představením alba Fiat Lux, jež loni vyšlo. Jaké to bylo, sejít se po čtvrtstoletí opět ve studiu?
Jako kapela jsme se ve studiu pohromadě nesešli a ani jsme vlastně před nahráváním nezkoušeli. Udělal jsem kompletní demonahrávky se všemi nástroji a svým zpěvem a podle nich si Klauda (bubeník Klaudius Kryšpín) a Jirka (baskytarista Jiří Veselý) připravili svoje party a Bára se naučila melodie a frázování. Postupně se to odděleně natočilo. Byla to taková virtuální Strombolka. Sešli jsme se až na zkoušky před koncertem v O2 aréně a tam se zase partička víc stmelila včetně Venduly (klávesistka Vendula Kašpárková), která dorazila z Austrálie.

A jaká je atmosféra při cestě na koncerty? Vzpomínáte společně na to, co bylo před třiceti lety nebo spíše řešíte jen technické a provozní záležitosti koncertu?
Ožijí vzpomínky, ale hlavně naskočí ta atmosféra uvnitř kapely, a i když spolu nechodíme na pivo, tak během koncertu jsme propojeni a cítíme silné vazby nejen hudební.

Se Stromboli vystoupíte 10. září ve Velké synagoze v Plzni. Co od vás mohou posluchači čekat? Vzpomínkový koncert nebo ´úplně nové´ Stromboli?
Budě to průřez historií Stromboli takové, best of, a pár ochutnávek z Fiat Lux, jako Tetování, Katova pomocnice nebo Tesáky.

Jaká je podle vás budoucnost Stromboli? Budete pokračovat ve spolupráci tak, že třeba za dva roky natočíte další řadové album, pak další, a zároveň budete pravidelně koncertovat, nebo si dáte zase pauzu a sejdete se na vzpomínkovém koncertě až budou Stromboli slavit padesátku?
To bohužel nevím. Jsme teď rádi spolu a baví nás to, až nás to přestane vzájemně inspirovat, nebo kdyby se z toho měl stát nějaký stereotypní sentimentální kolotoč, tak se na to určitě vykašleme, dokud se v nás zase nezačnou žhavit uhlíky…

Stromboli

• Počátky skupiny Stromboli pohybující se na hranicích rocku a nové vlny sahají do roku 1985. Vznikla jako příležitostná kapela pro živý koncert tria Michala Pavlíčka na festivalu Jazz Praha. Hrála ve složení kytarista Michal Pavlíček, baskytarista Vladimír Guma Kulhánek a bubeník Klaudius Kryšpín.

• V únoru 1986 Michal Pavlíček svou skupinu pojmenoval Stromboli. Inspiroval jej jeho vlastní zážitek – pohled na erupci stejnojmenné sopky.

• Ve stejném roce přibyly dvě členky: vokalistka Bára Basiková a klávesistka Vendula Kašpárková, a Gumu Kulhánka vystřídal Jiří Veselý.

• Stálým hostem byl i Vilém Čok, který zpíval mediálně asi nejslavnější skladbu Ó hory, ó hory.

• Debutové dvojalbum vyšlo v Pantonu pod názvem Michal Pavlíček – Stromboli v roce 1987. Obsahovalo čtyři skladby na text básně Christiana Morgensterna v překladu Jiřího Hiršala. Ostatní písničky otextovali Zuzana Michnová, Josef Novotný a Vilém Čok.

• O dva roky později vyšlo album Shutdown. Veškerou hudbu opět složil Michal Pavlíček, texty jsou dílem Martina Němce, Michaela Žantovského, Michala Horáčka a Ondřeje Hejmy.