Aktuálně hraje ve dvanácti muzikálových inscenací a od prosince mu patří titulní role v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť. Herecky dobrý, pěvecky skvělý. Tak jeho výkon hodnotí recenzent. Diváci ho pak odměňují nadšeným potleskem při děkovačce.

Jste členem plzeňského muzikálu teprve druhou sezonu. Pokládáte se ještě za nováčka souboru?
Pořád se za nováčka pokládám. Můj kariérní život je zatím krátký. Dva roky hned po konzervatoři jsem měl možnost účinkovat jen v několika málo muzikálech, ale od té doby, co jsem přišel do Plzně, jsem prošel už více než desítkou různých muzikálů. A díky tomu se pořád setkávám s novými věcmi, které mě inspirují a motivují. Takže zapálení pro muzikál jsem neztratil a jsem za to hodně vděčný.

Jste rodilý Pražák, jak se cítíte v Plzni?
Do Prahy se vracím v podstatě jen za rodiči. Teď už v Praze ani v Bratislavě v ničem neúčinkuji. Plzeň mám rád. Je klidná, nikdo nikam nespěchá. Když v Praze vystoupím z vlaku, tak se musím rozběhnout, abych držel tempo s davem. Tady v Pl-zni je úplně jiný život. Mám to tu rád, Plzeň mi přirostla k srdci.

Takže jste rád, že jste se třeba nepokoušel prosadit v nějaké pražské muzikálové produkci?
Ne. Fakt se mi ta práce tady líbí. Moc si vážím toho, že šéf našeho souboru Lumír Olšovský, který jen tak mimochodem je v Plzni jen o pár měsíců déle než já, se nás snaží posouvat profesně pořád dál. Umožňuje mi totiž nejen hrát. Mám teď možnost dělat asistenta choreo-grafie už u druhého muzikálu. Ukazuje nám tak i jiné směry, kam se vrhnout a to je pro mě dost důležité.

Co vás vlastně přivedlo k muzikálu? Prý jste mistr republiky…
…v akrobatickém párovém rock'n'rollu. Od malička jsem se věnoval sborovému zpěvu. Zpíval jsem v Bambini di Praga. Tam jsem byl asi deset let a pak jsem se pustil právě do toho akrobatického rock'n'rollu. V téhle disciplíně musíte vyhazovat partnerku dva metry do vzduchu, takže je to docela nebezpečné, ale zvládali jsme to. Je to ale spíš fyzická disciplína než nějaký výrazový tanec. Lítají v ní ruce, nohy i těla do vzduchu, ale není tam nějaký vztah s diváky. Jsem rád, že jsem se postupem času dostal k tanci, baletu a pak k muzikálu. Že to, co dnes ztvárňuji, dojde přes oči a uši do srdcí diváků.

Už jste něco ze svého rock'n'rollového umění využil v Plzni?
Pořád. Hlavně akrobatická průprava a gymnastika mi pomáhají v jakémkoli tanečním prvku. Mám díky tomu stabilitu těla a umím pracovat s jeho osou. A někdy na pódiu zařadím i tradiční rock'n'rollové prvky.

Už víte, jaké další úkoly před vámi stojí?
Jaké muzikály bude náš soubor hrát, už víme, role ale ještě rozdány nejsou. Vím ale jistě, že budu dělat asistenci choreogra-fie v Billy Elliotovi, který bude mít premiéru v květnu. To je další muzikál, o němž jsem na konzervatoři snil. Už jsem měl příležitost účinkovat dvakrát v muzikálu Romeo a Julie, v Kočkách v Bratislavě, tady v Plzni hraji Josefa a mám tu krásnou roli Tobiase v muzikálu Sweeney Todd – Ďábelský lazebník z Fleet Street. Sice nemůžu být Billy, protože to je malý kluk, ale jsem v tvůrčím týmu, což je pro mě obrovská čest.

Jak se cítíte v plzeňském souboru…
Byl jsem zvyklý z konzervatoře, že mezi umělci funguje především rivalita. Soupeření jsem zažil v Praze i Bratislavě. Tady v Plzni, jak je soubor rozmanitý, cítím mezi námi vzájemnou podporu. Lidi si tu váží svých kolegů a za to jsem rád.

A jaké je plzeňské publikum?
Je skvělé. Já jsem především strašně rád, že diváci na muzikál chodí. Bývá vyprodáno, aplaudují nám a já cítím, že dýchají s námi a také to s námi prožívají.