Vždy nepřehlédnutelný, charismatický, originální na jevišti i v civilu. Sólistou opery plzeňského Divadla J. K. Tyla byl v letech 1963 až 1991, hostoval v Národním divadle v Praze, v 90. letech vystupoval v USA, jeho hlas se nám bude připomínat z rozhlasových nahrávek.

V nejlepším smyslu byl hrdý na to, že je českým pěvcem. Miloval smetanovské postavy – Kalinu v Tajemství, Vladislava v Daliborovi, Přemysla z Libuše, Tomše z Hubičky, ale neméně dvořákovského Bohuše z Jakobína. Nespočet ctitelů obdivoval však Viléma Míška také ve světovém repertoáru – v jeho Oněginovi, v Escamillovi, ve Figarovi, jako Verdiho hrdiny Nabucca, Macbetha, Simona Boccanegru či Lunu. Byl velkou osobností plzeňského divadla, na kterou kolegové ani diváci nikdy nezapomenou. Poslední rozloučení se koná v soukromém kruhu.

Petr Dvořák