Jaký význam má toto ocenění v kalendáři spisovatelského střediska, upřesnila jeho předsedkyně Jaroslava Málková.

„Cenu Bohumila Polana považujeme za prestižní záležitost, protože se týká hodnocení autorských prací spisovatelů, kteří v západních Čechách žijí nebo se svou tvorbou této oblasti dotýkají. Vyhlášení vítězů již jedenáctého ročníku se uskuteční 25. listopadu opět v prostorách plzeňské radnice.“

Díla, která soutěží o Polanovu cenu, musí vyjít v řádném nakladatelství během předchozího roku. Kolik je letos přihlášených knih a kdo rozhoduje o vítězích?
Letos bylo přihlášených knih opravdu hodně, pět prací z oboru poezie a devět prací z oboru próza. Všechny vyhovovaly podmínkám soutěže. O vítězích rozhoduje pětičlenná porota z řad Obce spisovatelů a literárních kritiků. Porotci vyhotovují písemná hodnocení prací a na jejich základě docházejí ke společnému rozhodnutí.

Sama jste básnířkou. Kdo se ještě může stát členem Střediska západočeských spisovatelů?
Členem se může stát autor alespoň jedné vydané knihy, kterou komise střediska posoudí z hlediska literární kvality a případně autora doporučí k přijetí.

Můžete jako organizace sdružující literáty výrazně napomoci tomu, aby vyšla kniha vašeho člena?
Vydávání knih členů střediska je závislé na výši dotací a grantů, případně finančních darů od organizací, které oslovíme. Vydání díla je samozřejmě podmíněné doporučením komise střediska, kterou tvoří zkušení autoři a literární kritici. V poslední době jsme pomohli vydání knížky Romana Knížete O čem jde řeč v edici Ulita. V letošním roce ještě vyjde za podpory střediska básnická sbírka Josefa Hrubého a jedna moje básnická sbírka.

Na rozdíl od hudebníků či divadelníků nepotřebují spisovatelé koncertní síň ani divadlo. Nebo přece jen pódium rádi využijí? Jak můžete autory ještě podpořit?
Středisko pořádá autorská čtení, křty vydaných knih a literární pořady během celého roku. Jde například o každoroční Laudatio pro Plzeň, Ženský hlas, literární pořady spojené s výtvarnými díly ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni.

Nejste jako básnířka v pokušení dávat na místě předsedkyně přednost poezii před prózou?
Začínala jsem jako prozaička, mezi spisovateli mám spoustu přátel prozaiků, jejichž tvorbu hodnotím velmi dobře. Některá témata jsou lépe vyjádřená prózou a jiná poezií.

Jak se chystá v nejbližší době Středisko západočeských spisovatelů oslovit čtenáře, když nepočítáme samotné vydání knih?
Koncem října se uskutečnilo matiné v plzeňské výstavní síni Masné krámy Krajina mého srdce, a to ve spolupráci s našimi východobavorskými kolegy. V listopadu se bude konat už zmíněné vyhlášení vítězů Ceny Bohumila Polana a současně pokřtíme již také jmenovanou sbírku Romana Knížete ve výstavní síni „13“. V prosinci uspořádáme Předvánoční zastavení plzeňských básníků a prozaiků v kostele Všech svatých v Plzni na Roudné.

Co připravujete sama a máte mezi svými díly sbírku veršů, která je vám zvlášť blízká? A pro nezasvěcené věnujete se vedle psaní také nějaké „civilní“ profesi?
Do konce roku vyjde v plzeňském nakladatelství NAVA moje básnická sbírka Stopy v povětří. Z mých sbírek je mi nejmilejší Finistere země na konci, vydaná v roce 2000. Vracím se v ní do své milované Bretaně. A co se týká „civilní“ profese, celý život jsem učila přírodní vědy matematiku, fyziku, chemii.

A na závěr o něco delší horizont vstoupili jste a vstupujete do projektů Plzně jako Evropského hlavního města kultury 2015?
Podle dlouhodobého plánu činnosti Střediska západočeských spisovatelů se určitě budeme zapojovat svými akcemi do kulturního života v Plzni. A svou spoluprací s německými kolegy se stáváme součástí evropského kulturního dění, které přesahuje hranice regionu. Naše činnost se neomezuje pouze na literaturu, ale spolupracujeme i s plzeňskými výtvarníky a hudebníky.