Žili v italské Veroně a v roce 1596 o nich napsal snad nejslavnější drama historie William Shakespeare. Uvést tuto hru je vždy zkouškou souboru, který musí navíc disponovat vhodnými představiteli titulních postav, což bývá značně vzácná konstelace. V Divadle J. K. Tyla v Plzni nastala dlouhé čtyři desítky let od minulého nastudování. Novou inscenaci, jež prožije svou premiéru tuto sobotu večer v plzeňském Velkém divadle, připravil režisér Jan Burian.

Romea a Julii nastudoval současný ředitel Divadla J. K. Tyla a zároveň režisér nového provedení už jednou – před sedmnácti lety v pražském Divadle na Vinohradech. Respekt divadelní historie, uznání diváků a jistě i vlastní umělecké naplnění mu však přináší zejména fakt, že v Plzni připravil již pět největších Shakespearových tragédií: Othella, Richarda III., Hamleta a Krále Leara – a nyní Romea a Julii. Tuto inscenaci může vnímat jako velký dar, ale současně jako neméně těžký úkol ke svým nedávným březnovým padesátinám. Režisérskou štafetu v plzeňském uvádění Romea a Julie převzal po Otovi Ševčíkovi, jehož nastudování mělo premiéru 7. března 1970. V současnosti, kdy vznikají velmi často nové překlady klasiků, je jistě zajímavé, že obě inscenace využívají překlad Josefa Topola. Je to důkaz kvalit jeho přebásnění.

„Ze svobodného rozhodnutí se rodí čistá a vášnivá láska Romea Monteka a Julie Kapuletové. Paradoxně vlivem nebezpečí pramenícího z nepřátelství obou rodů roste a znepokojivé vědomí blízkosti smrti ji posiluje. Pro zachování své lásky jsou milenci připraveni zemřít. Život ve své kráse, bohatosti a opojnosti se v této Shakespearově tragédii konfrontuje s nesmyslností ničivé nenávisti,“ vyjádřila se dramaturgyně nynějšího nastudování v Divadle J. K. Tyla Marie Caltová. Zároveň vlastně vysvětlila, proč je tato hra věčná a stále živá.

„Prostřednictvím silného příběhu nám hra klade otázku, do jaké míry jsme my sami schopni ovlivnit osud proti náhodným zvratům. Všichni ve hře situaci rozumí, a kdyby jenom některá scéna trvala o pět minut déle, ti lidé se domluví. Ale protože tam nějak divně běží čas, někdy moc rychle, jindy moc pomalu, nedokážou rozumně zareagovat,“ řekl režisér Jan Burian o principu osudu a náhody v Romeovi a Julii.

Před více než devětatřiceti lety se v titulních rolích představili Monika Švábová v alternaci s předčasně zesnulou Věrou Vlčkovou a René Přibil alternující s Viktorem Vrabcem. Tentokrát bude Romeem už publiku dobře známý Jan Maléř, jehož popularitu v nejširším okruhu diváků zvýšil i televizní seriál Velmi křehké vztahy. „Od první zkoušky jsme na sebe slyšeli a já jsem ráda, že se o něho mohu na jevišti opřít. Dokážeme se poslouchat navzájem,“ zdůrazňuje představitelka Julie, která po ukončení pražské konzervatoře prožívá v Plzni svou vůbec první divadelní sezonu – Kristýna Hlaváčková. Ve dvaadvaceti letech má před sebou velkou šanci. O svém talentu už přesvědčila v Havlově Odcházení a v Casonově Jitřní paní.