Muzeum hlásí hotovo. Otevřena byla expozice řemesel

Jenže od počátku 80. let minulého století ji veřejnost vidět nemohla. Do nejvyššího patra muzejní budovy v Kopeckého sadech v Plzni, kde byla sbírka vystavena, zatékalo. Budova byla ve špatném stavu a v roce 1984 začala rozsáhlá rekonstrukce této výrazné secesní budovy. Na obnově se podílel plzeňský architekt Jan Soukup. „Tehdy jsem byl sedmatřicetiletý kluk,“ směje se při vzpomínce. Od 90. let byly postupně veřejnosti zpřístupňovány jednotlivé části muzea a v listopadu tohoto roku bylo otevřeno druhé patro, kde je opět umístěna sbírka uměleckých řemesel.

„Dá se říci, že otevřením expozice Umělecké řemeslo/ Užité umění je vše podstatné v obnově muzejní budovy dokončeno. Ovšem muzeum je živý organismus, takže je samozřejmé, že nějaké další drobné úpravy probíhat budou,“ upozorňuje architekt.

Strážníci chytali křečíky, ti už mají nový domov

Sbírka uměleckých řemesel byla založena už na konci 19. století při vzniku plzeňského Městského muzea, které vedle sbírek historických spra-vovalo také sbírky umělecké a průmyslové. Výrazně se rozrůstaly pod vedením architekta Josefa Škorpila. Nová muzejní budova byla v Plzni dokončena roku 1901, stálá expozice uměleckých řemesel pak byla veřejnosti zpřístupněna roku 1913. Tehdejší způsob instalace byl zajímavý i z dnešního pohledu. Expozice měla v co největší míře naplňovat představy o účelu a smys-lu uměleckoprůmyslových sbírek jako vzoru a inspiračního zdroje pro soudobou produkci. A i více než sto let po zpřístupnění této sbírky zůstal duch původní expozice zachován.

Předměty jsou vystaveny obdobně – ve velkém počtu, ve skupinách sdružujících je podle materiálu a stylu zpracování typického pro určitou dobu.

Kniha mapuje historii kraje

„Byly restaurovány původní vitríny, které byly uschovány od roku 1984. A třeba zničené secesní tapety byly nahrazeny kopiemi nebo částí secesní opony z Vídeňské opery. K vidění je v tak zvané kopulové chodbě,“ upozorňuje Jan Soukup a podotýká, že za pozornost určitě stojí nádherná barokní mříž, která bývala na pavlači domu č. 8 U Božího Oka na plzeňském náměstí Republiky.

Jeden z kurátorů ZČM Jindřich Mleziva připomíná, že diváky neruší popisky umístěné ve vitrínách u jednotlivých předmětů. „Informace si návštěvník vyhledá u tak zvaných infopointů, tedy dotykových stojanů rozmístěných po celém patře,“ informuje Jindřich Mleziva. Dodává, že vystaveny jsou dva a půl tisíce předmětů na ploše přesahující tisíc metrů čtverečních. Kromě sbírek porcelánu, skla, cínu či stříbra jsou vystaveny i sbírky hodin, šperků, sakrálních předmětů nebo kovářských prací, ukázky grafiky i designu. Část je věnována Ladislavu Sutnarovi nebo užitému umění z Blízkého východu. Časové období vystavených předmětů sahá od antiky až po 21. století

Za odpálení rachejtle hrozí na Šumavě pokuta