Právě malba s hořící Palachovou postavou způsobila, že současná nejstarší členka Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti v 70. a 80. letech až na ojedinělou výjimku nesměla vystavovat. „Neusilovala jsem o to stát se mučedníkem,“ připomíná však k tomuto období vždy sama autorka.

„Teoreticky jsem mnohdy uváděla ve zmatek, jelikož jsem jim vypadávala ze škatulek,“ vyjadřuje se malířka o své tvorbě, která nikdy nepodlehla módním ani moderním vlnám. Celkem souhlasí, když je její dílo označováno termínem magický realismus. Na současné výstavě mohou návštěvniíci vidět její práce vytvořené v období od šedesátých let téměř až do současnosti. Narodila se v listopadu roku 1919 v Plzni, kde její předkové žili už od 15. století, a v devadesáti letech jí pouze potíže se zrakem znemožňují plný tvůrčí život. Nyní jsou vystaveny její obrazy inspirované přírodou i lidskou společností, vesměs vycházející ze zkušeností starých mistrů, ale současně prozrazující autorčin vlastní originální styl. „Vždy jsem se snažila, aby mé obrazy obsahovaly laskavost, i když nepohrdám ani ironií nebo sarkasmem,“ dodává významná plzeňská a česká malířka.

„Výstava přináší zastavení a zamyšlení nad lidským životem. V čase vánočním pak přináší také poselství o naději a tvůrčím lidském duchu,“ řekla v pátek předsedkyně Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti Jana Potužáková. Manželem malířky byl spisovatel Josef Koenigsmark a tuto uměleckou profesi podělil i jejich syn Alex, zatímco dcera Helena se stala kunsthistoričkou. „Jako dítě mě trochu obtěžovalo, když mne maminka malovala, musela mě uplácet rozinkami,“ zavzpomínala dnes v plzeňské Galerii J. Trnky. Její portrét z mladých let zapůjčila na výstavu Západočeská galerie, které nyní autorka hodlá věnovat jeden ze svých nejvýznamnějších obrazů – Pietu.