Je profesorkou Praž-ské konzervatoře, laureátkou soutěže Pražské jaro 1991 nebo držitelkou ceny Harmonie za nejlepší nahrávku roku 2001. Vystupovala jako sólistka s Čaj-kovského orchestrem v Moskvě nebo na open air koncertě s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem. V Domažlicích pořádá své vlastní letní kurzy klarinetu a komorní hry. Jako moderátorka provázela televizní záznamy koncertů festivalu Dvořákova Praha, v minulosti také v České televizi moderovala pořady Terra Musica a ExpoHlednice. Zahrála si i v seriálu Hop nebo trop.

S Plzeňskou filharmonií pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Ronalda Zollmana, odehraje během tří dnů tři koncerty. Nejprve, ve středu 9. listopadu, u příležitosti výročí 25 let Západočeské univerzity v Plzni, o den později v rámci abonentního cyklu v Měšťanské besedě v Plzni a v pátek 11. listopadu pak zazní stejný program, tedy Koncert pro klarinet a orchestr A dur W. A. Mozarta, Symfonie č. 8 F dur L. van Beethovena a Symfonie č. 3 Gaudeamus igitur plzeňského skladatele Jiřího Bezděka, i v Domažlicích.

S Plzeňskou filharmonií nehrajete poprvé, v minulé sezoně jste absolvovali například úspěšný společný koncert v německém Stuttgartu. Jak se vám s tímto orchestrem spolupracuje?
Plzeňská filharmonie je orchestr plný milých a ochotných lidí, profesionálů ve svém oboru. Absolvovali jsme již mnoho koncertů, v dávné minulosti, dokonce i zájezd do Španělska, kde jsem jako začínající sólistka měla v orchestru podporu i přátele. Řešili jsme hudbu, život i energii stromů ve španělské krajině.

Co vás přivedlo ke klarinetu?
Nevím. Náhoda nebo osud. Všechno se to dělo samo automaticky. To, co mám ráda, je hudba, a ta láska k ní časem prudce roste. Já ji umím předávat skrze klarinet, a tak na něj hraji lidem koncerty.

Máte blízko i k televizní obrazovce. Baví vás moderování a herectví?
Moc, je to jiná profese, ale můžete v ní uplatnit své hudební znalosti a zkušenosti. Potkáte spoustu zajímavých lidí, ke kterým se normálně nedostanete. Ale v současnosti se jedná spíše o minulý čas, pro televizi jsem vloni natočila pouze pořad Můj pokus o mistrovský pokus, kde divákovi přibližujeme vznik a interpretaci Kukalova Clarinettina.

Během své kariéry jste měla možnost vystupovat takřka po celém světě, téměř rok jste strávila v Japonsku, v jaké zemi se cítíte nejlépe?
To víte, že doma je doma. Tady mám děti, rodinu, přátele. Japonsko byla nádherná zkušenost, lidé byli skvělí. Také mám moc dobrou zkušenost z Káhiry, kde mi úplně cizí lidé pomáhali, ale stejně jsem nejraději doma. Naše města jsou čím dál hezčí a krajina tak malebná, máme bohatou historii plnou velikánů, na které můžeme být hrdí. Začínám být velký patriot, a dokonce mám chuť o svátcích dobrovolně vyvěšovat na dům státní vlajku.

Máte nějaký nesplněný profesní sen?
Naopak, jsem moc vděčná, že dělám to, co mě baví. Sloužím hudbě a chci jí sloužit co nejdéle a nejlépe, jak dovedu.

Jakub Truneček