Právě o něm nedávno v Kulturním a komunitním centru v Přešticích přednášel známý český spisovatel, novinář, scenárista a publicista Pavel Kosatík. Už před více než dvaceti lety o něm vydal knihu s názvem Bankéř první republiky. Podílel se také na scénáři televizního dokumetu Zmizení bankéře Preisse.

„Jaroslav Preiss je nesmírně zajímavý muž, v pravém slova smyslu self made man,“ říká Kosatík. Vysvětluje, že Preiss se ze skromných poměrů vlastními silami a pílí vypracoval v muže, který stál jako nejvlivnější český prvorepublikový finančník i za úspěchem českého průmyslu v době mezi světovými válkami. Připomíná však, že v Přešticích žil po narození jen několik měsíců, rodina se přestěhovala do Domažlic. Tam Preiss vystudoval gymnázium a poté se vypravil do Prahy na práva.

O Preissově životě začal Kosatík v archivech pátrat už před více než dvaceti lety. Upozorňuje, že v době komunismu byl Preiss vykreslován jako zlý bankéř, jenž byl spojován se zavedením žebračenek i střelbou do dělníků. Režisér Otakar Vávra ho ve svém filmovém opusu Dny zrady vykresluje jako zrádce republiky. Kosatík však upozorňuje, že po celý svůj život byl Preiss spíše kladným hrdinou.

„Preiss se po studiích živil jako ekonomický novinář. Jeho postřehy a návrhy zaujaly tehdejší vedení Živnobanky natolik, že mu nabídli práci. Neumím si představit, že by se něco podobného stalo v dnešní době,“ podotýká Kosatík s úsměvem. Doplňuje, že v Živnobance vystřídal několik vedoucích pozic, až se stal jejím vrchním ředitelem. Dělal různá finanční rozhodnutí, díky nimž ovlivňoval hospodářský život první republiky. Byl blízkým spolupracovníkem ministra financí Aloise Rašína. Spolu s ním připravoval po vzniku samostatného Československa měnovou reformu. Měl blízko i k prezidentu T. G. Masarykovi. Byl nejen bohatým mužem, který vlastnil luxusní vilu na Smíchově a činžovní důmv Letenské ulici v Praze, ale také velkým podporovatelem umění. Jako mecenáš se podílel na vykoupení rukopisů Rašína a Machara, finančně se podílel na stavbě Mánesu, Národního technického muzea a podporoval také činnost nově založené Moderní galerie.

Pavel Kosatík připomíná, že už v roce 1945 hned po skončení války byl pětasedmdesátiletý a velmi nemocný Preiss zatčen jako nepřítel pracujícího lidu a vyšetřován, zda nespolupracoval s Němci. Prokázáno mu nic nebylo, byl propuštěn. Zemřel 29. dubna 1946 v Praze a je pochován na vyšehradském hřbitově. V místě, kde v Přešticích stával jeho rodný dům, byla u příležitosti 125. výročí jeho narození umístěna pamětní deska.

Popiska pod foto: Pavel Kosatík v Kulturním a komunitním centru v Přešticích ukazuje fotografii prvorepublikového bankéře a národohospodáře Jaroslava Preisse s jeho druhou manželkou.