Výstava s názvem Živly v nás/Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století potrvá až do 22. května. Návštěvníci mohou vidět díla slavných českých malířů předminulého století, jakými byli např. Mikoláš Aleš, Julius Mařák, Antonín Mánes nebo Josef Navrátil či Jaroslav Panuška, ale i dobové grafiky, fotografie, a dokonce filmové záznamy.

Autorka výstavy Eva Bendová z Národní galerie v Praze uvádí, že toto téma přináší nespočet přístupů jak ve zpracování uměleckého díla, tak při přípravě výstavy. „Primárně se nabízí zkoumat vztah jedince i společnosti k přírodě, jenže k živlům je možné také přistupovat jako k metaforám pro jednání člověka. Popřípadě pomocí takovéto metafory vystihnout charaktery lidí," míní Eva Bendová a dodává, že další možností je například zkoumat, jak katastrofický element může měnit společnost. Připomíná dále, že v české romantické krajinomalbě je bouře a vichřice docela častým tématem.

Všechny tyto zmiňované aspekty se snažila zohlednit v plzeňské výstavě, kterou rozdělila do čtyř bloků.

První z nich s názvem Zářivá erupce se věnuje dílům, na nichž se objevuje motiv Vesuvu. Sopka, která v roce 79 pohřbila Pompeje, byla aktivní po celé 19. století, a tak se objevila i v dílech českých umělců.

Druhý blok „Ničivá" síla bouře ukazuje, jak české krajinářství 19. století představuje přírodu jako úkryt nebo útěchu a zároveň i jako sílu vyvolávající úžas. „Bouře v krajině iniciovala úvahy o životě a smrti," podotýká Eva Bendová.

Třetí soubor uměleckých děl Varianty alegorických cyklů/ Vydělení požáru a povodně ukazuje, jak zobrazení živlů ohně a vody oscilovalo mezi alegorií, vedutou, žánrem a drobným realistickým znázorněním. Právě na poli uměleckého ztvárnění dochází podle Evy Bendové k výraznému vyjádření protikladného vztahu člověka a přírody. „Tuto dualitu zobrazují velmi vytříbeným způsobem také monumentální cykly čtyř živlů Mikoláše Alše," připomíná Eva Bendová a dodává, že právě Alšova čtyřdílná ochranná zástěna, kterou vytvořil pro suchdolský statek Alexandra Brandeise, je v Plzni k vidění.

Poslední blok „Skutečný" oheň a voda je zaměřen na vizuální umění, jehož primárním úkolem je informovat o skutečných událostech na konkrétních místech. Takovým médiem bývaly veduty, které zobrazovaly požáry i povodně, jež postihly významná česká města. Později o živelních událostech začaly informovat fotografie a filmové záznamy. A i ty jsou na výstavě v síni „13" k vidění. Návštěvníci např. uvidí takto zachycenou povodeň v Praze roku 1890, zároveň je však tato pohroma zobrazena na rozměrném obraze Josefa Douby, jeho dílo Záchranné práce při povodních na Starém Městě v Praze 5. září 1890 je v Plzni také vystaveno.

Eva Bendová provede návštěvníky výstavou při komentovaných prohlídkách 30. března a 21. dubna vždy od 17 hod.