Ještě než začala hrát kapela, byl v sobotu večer plzeňský Zach's Pub plný tak, že se jen těžko dalo projít k baru. Na pivo a za muzikou se tam chodí už čtvrt století. Hudební klub a irskou hospodu založil před pětadvaceti lety Karel Zach.

Jaký je pětadvacetiletý Zach's Pub?

Jsme dinosauři a o tom, jestli přežijeme, rozhodnou naši návštěvníci. Myslím, že jsme nejstarší soukromý plzeňský hudební klub. Specifičtí jsme v tom, že jsme zároveň i irskou hospodou. To přináší klady i zápory. Fungujeme díky tomu každý den, ale někdy může kolidovat hudební produkce se zájmy běžných návštěvníků pubu.

Když se Zach's Pub v lednu roku 1995 otevíral, vrcholila euforie z nově nabyté svobody. Chodí k vám stále ti, kteří tehdy na otevření dorazili, tedy dnešní padesátníci?

No, už nechodí tolik. Ale vzpomínky a historie mají svou váhu a svou cenu. Devadesátá léta samozřejmě byla neopakovatelná a v životech mé generace mají nesmazatelnou stopu, i když se říká, že kdo si devadesátky pamatuje, ten je neprožil tak, jak měl. Ale my na ně vzpomínáme jako na nejhezčí léta života. Samozřejmě, že tehdy hosté klubu byli hladoví, zvědaví a mnohem více ochotní experimentovat.

A dnes tomu tak není?

Máme teď sice dobu velké prosperity, a tak se na koncerty chodí hodně. To je bezvadné a pro nás důležité. Na druhou stranu je vkus posluchačů hodně poplatný trendům. Velká část obecenstva nerada objevuje a drží se svého zaběhnutého modelu. Je tedy složité nabízet návštěvníkům nové věci. A existuje velká hudební retrovlna, takže třeba na takovou Mňágu a Žďorp přijdou dvacátníci i padesátníci.

Je něco, co vás trápí?

Systém různých grantůa dotací, které některé jiné kulturní instituce a pořadatelé dostávají. Tím se cítíme znevýhodnění, máme prostě horší startovací podmínky. Můžeme zvát jen ty interprety, které zaplatíme ze vstupného, a nemůžeme plánovat roky dopředu jako držitelé čtyřletých grantů. Prostě dramaturgický plán máme připravený jen na rok. Pak uvidíme, jestli se můžeme pustit i do toho dalšího…

A jaký u vás bude rok 2020?

Vystoupí třeba Hlas, Pokáč, Mišík, Prokop, Déczi, Prago Union i Mňága a Žďorp…