"Chtěli jsme konečně sáhnout po zvučném producentském jméně," říká našem rozhovoru frontman Filip Koryta.

Nejdřív k vašemu názvu skupiny. Proč jste sáhli po jménu připomínajícím slavného hollywoodského herce? Nebude problém najít vás přes internetové vyhledávače?
Jde o shodu mnoha náhod, jimž sami nerozumíme, přičemž se odpověď na tuto otázku bude rozhovor od rozhovoru lišit. Věc se má tak, že se v našem playlistu vyskytuje skladba nesoucí název Titanic, v níž hlavní hrdina zpívá, že nechce skončit jako diCaprio. A když jsme vymýšleli název kapely, došlo na brainstorming, během něhož jsem měl Leonarda v naší skladbě před očima. Vyhledat nás možná zpočátku problém bude, ale vezměte si skupiny jako Lucie (frekventované ženské jméno), Chinaski (alter ego Charlese Bukowského) nebo Jelen (samec od laňky) – věřím, že si každá pomyslná poklička najde svůj pomyslný hrnec.

Půlku skupiny tvoří členové jiného projektu Glajstr Duo. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi těmito dvěma kapelami? Nestává se vám, že při skládání pro jednu kapelu nakonec vytvoříte písničku pro druhou?
Jakákoliv kolize je takřka nemožná, ale nikdy neříkej nikdy. Glajstr Duo produkuje intelektuální porno-pop, což nás samo o sobě limituje. Je komorní a sestává pouze z klavíru a hlasu, zatímco diCaprio je komplexnější, svým způsobem vážný a stylově diametrálně odlišný projekt. Glajstr Duo patří do kaváren, diCaprio do sportovních hal (možná vtipkuji a možná ne).

Filipe, dost často píšeš písně o mezilidských vztazích. Témata jako politika a podobné věci tě nezajímají, nebo je nechceš do hudby tahat?
Já bych se nebál říct, že píšu texty takřka výhradně o mezilidských vztazích. Důvody jsou prosté – nic jiného sám sobě nevěřím. Ne že bych snad nebyl schopen napsat text o svornosti, zavšivenosti systému nebo nespravedlnosti, ale zatím u mě nedošlo k tak hlubokému hnutí mysli, abych to ze sebe musel dostat.

O produkci singlu Ona se postaral Boris Carloff. Proč jste vsadili právě na něj?
Těch důvodů je několik. V první řadě jsme po mnoha předchozích zkušenostech chtěli konečně sáhnout po zvučném producentském jméně, jež bude zároveň zárukou kvality; v řadě druhé je náš kytarista Robert zvukovým technikem v Borisově pražském studiu, kooperace se tak vyloženě nabízela. Téma desky jsme zatím nenakousli ani vzdáleně, ale představa, že bychom na ní aspoň částečně spolupracovali s Borisem, je příjemná a lákavá – posunul nás totiž trochu jiným směrem, ukázal alternativní cesty; to nikdy není na škodu.

Podařilo se vám nakonec nasadit singl do rádií, nebo pořád slyšíte, že pro mainstreamová rádia jste moc alternativní a pro alternativní moc popoví?
Na vyjádření některých rádií stále čekáme. V některých jsme zazněli, některá nám nenapsala ani „dobrý den". My se ovšem nevzdáváme! Koneckonců jsme do světa prozatím vypustili jen jeden singl, jsme tedy pořád na začátku cesty, která bude – doufám – dlouhá a různorodá.