Plzeňské vydavatelství AVIK se připojilo vydáním nahrávky, na níž zní hlas Miroslava Horníčka. „Saze na hrušce je jedna z jeho posledních zvukových nahrávek,“ připomíná Jiří Sláma z vydavatelství AVIK. „Svou stejnojmennou autobiografickou knihu, v níž vzpomíná na dětství a mládí strávená v Plzni, Miroslav Horníček pro naše vydavatelství načetl v 90. letech minulého století v soukromí svého bytu,“ vzpomíná Jiří Sláma.

Vy jste už téměř třicet let známí jako vydavatelství především regionálních kapel. Věnujete se tedy i mluvenému slovu?
My jsme ale s mluveným slovem vlastně nikdy nepřestali. Horníčkovy Saze na hrušce jsou reedicí více než dvacet let staré nahrávky. Letos jsme ale například vydali knihu Ze světa lesních samot. Její autor Karel Klostermann je také spjat s Plzní – působil zde a je tady i pohřben. Navíc letos uplynulo 170 let od jeho narození a 95 let od jeho úmrtí. V audioknize účinkují Antonín Kaška, Valérie Zawadská, Jitka Ježková a Kamila Šmejkalová. Nahrávka je dlouhá deset a půl hodiny,

Mají lidé o mluvené slovo zájem?
Mají. Je to trend posledních let. Nastoupil díky on-line stahování. Většina lidí dneska nemá čas číst, ale stráví spousty hodin za volantem, a tak si na USB flash disk stáhnou namluvenou knihu a pouští si ji v autě.

Zmínil jste on-line stahování, jak funguje digitální distribuce?
Jsou to formáty, které vlastně nelze uchopit. Zjednoduše řečeno jsou dvě možnosti – streamování umožňuje za předplatné poslechnout si nahrávku v čase, kdy posluchač chce, ale nemůže si ji stáhnout. Druhá možnost je zaplatit si u digitálního distributora konkrétní nahrávku a stáhnout si ji. My máme smlouvu se Supraphonem, který nám dělá digitální distribuci. Nahrávky digitálně šíříme už od roku 2007 a když srovnám čísla za poslední roky, tak počet lidí, kteří si pořizují digitální nahrávku, ohromně stoupá.

Jaké jsou ceny za pořízení digitální nahrávky?
To se samozřejmě hodně liší. Cena za čtený text se pohybuje většinou od 150 do 300 korun. Naše audiokniha Ze světa lesních samot stojí 199 korun, což je méně než tištěná kniha. A pokud jde o písničky, tak jednu si lze poslechnout i za půl haléře. To je možné třeba u předplatného služby Spotify. To je nejrozšířenější prodejce, ale kvůli systému, jež má nastavený, je zisk pro kapely minimální. Ovšem může kapele zvednout popularitu.

Takže i regionální kapely stále mají zájem pořizovat si profesionální nahrávky…
Samozřejmě, jen se mění nosiče a způsob distribuce. V současné době se na jednu stranu některé kapely vrací ke klasice – tedy k vinylovým elpíčkům. Ale není jich tolik, aby to spasilo trh. Pak je druhý extrém – kapely, které chtějí jen digitální distribuci. Například klatovské Fiasko u nás letos vydalo druhé řadové album, které bylo děláno jen pro on-line distribuci. A pak jsou skupiny, jako např. Trautenberk, které si nechají vytisknout několik stovek CD nosičů pro svou propagaci, ale řádově mnohem více nahrávek se prodá digitálně. Letos jsme do vydání připravili dvanáct hudebních titulů a čtyři šly jen do digitální distribuce.

Jaké kapely vypravujete do světa?
Supraphon prodává v současné době 138 našich titulů, Jeden z nejúspěšnějších je právě album kapely Trautenberk. Vydávají u nás např. Třískáč, Zvlášňý škola, Roháči, Vojta 'Kiďák' Tomáško…