Příznačný je pro ni smysl pro moderní výraz spojený se zřetelem na posluchačskou přitažlivost skladeb. Mnohé byly provedeny při významných koncertech i festivalech (Dny soudobé hudby, Smetanovské dny, Tribuna komorní písně, Pražské premiéry atd.). Bezděkovy skladby zazněly také v USA i Evropě. Je autorem tří symfonií; třetí s názvem Gaudeamus igitur měla premiéru v loňském roce u příležitosti 25. výročí založení ZČU. V Plzni se představí jako autor symfonického melodramu Ariadné, který budou moci diváci vyslechnout 19. října v Měšťanské besedě v Plzni v provedení Plzeňské filharmonie.

Co vás inspiruje ke skládání symfonií?
Psát symfonickou hudbu je pro dnešního skladatele vážné hudby velmi vznešené poslání. Moderní symfonický orchestr vysokých kvalit, jako je např. Plzeňská filharmonie, nabízí obrovskou škálu zvukových možností a skladatel má netušené šance vyjádřit své umělecké vize. Jde tedy o to, jak nosné a posluchačsky přístupné je jeho dílo. To, že jsem dostal příležitost a všechny tři mé symfonie byly realizovány na vysoké profesionální úrovni Plzeňskou filharmonií, chápu jako velkou poctu mé skladatelské práci. Symfonii píšu vždy proto se snahou vyjádřit něco zásadního, např. Druhá opěvuje krásu krajiny na sever od Plzně nebo Třetí je věnována 25. výročí založení Západočeské univerzity v Plzni. Před svojí světovou říjnovou premiérou má nyní symfonický melodram Ariadné, kde je orchestrální hudba spojena s mluveným slovem (text Karla Erbová). Opět bude hrát Plzeňská filharmonie a recitovat budou známí herci.

Jako pedagog už můžete tušit budoucnost vážné hudby, vidíte u svých studentů nějaké rozdíly v průběhu odučených let?
Budoucnost vážné hudby je podle mého názoru otevřená dalšímu vývoji. Rozhodně nesouhlasím s názorem, že se blíží její konec. Historie však ukazuje, že hybné síly rozvoje nemusí být vždy v bezuzdném experimentování, spíše hraje důležitou roli schopnost hudby něco sdělit, komunikovat s posluchačem. Dnes se objevují na scénách symfonických koncertů i jazzmani a rockeři. Takové fúze pak mívají velmi silný účinek. Mladý skladatel dnes toto vnímá a vyhodnocuje více pro svojí tvorbu.

Jak vzpomínáte na loňskou světovou premiéru vaší Symfonie č. 3 Gaudeamus igitur s dirigentem Ronaldem Zollmanem?
Premiéra této skladby je pro mě nejsilnějším zážitkem ze všech mých dosavadních provedení. K ilustraci bych chtěl podotknout, že včetně komorní hudby mám kolem 25 provedení ročně. Mistrovské vedení orchestru světově proslulým Ronaldem Zollmanem, vysoké angažmá tělesa, slavnostní atmosféra večera a bouřlivé ovace – to jsou stopy, které v mé paměti již zaujaly nesmazatelné místo. Jsem vděčen všem, již se o to zasloužili.