V roce 2018 to bude přesně deset let, co dal dohromady Pilsner Jazz Band. Seskupení, které si vydobylo své místo na plzeňské hudební scéně. Muzikanti pravidelně koncertují a také organizují hudební akce. Jejich 'vynález' – pravidelný měsíční hudební cyklus Po siréně swing – bude v roce 2018 také slavit jubileum; na podzim je naplánován jeho 50. večer.

Když se někdo zeptá, co je Pilsner Jazz Band za kapelu…
Tak vždycky říkám, že hrajeme swingovou muziku. Tedy hudbu, která byla populární ve 30. a 40. letech minulého století. Máme v repertoáru skladby, které proslavil třeba Glenn Miller, Duke Ellington, Count Basie a další.

Jak vás napadlo založit kapelu zaměřenou výhradně na swing?
K swingu jsem tíhl vždycky. Přišel jsem do Plzně z Mariánských Lázní. Bylo mi dvacet a v rodném městě jsem chodil na 'zušku' i jsem hrál v podobné kapele. Po prvním ročníku na vysoké škole jsem si řekl, že chci hrát i v Plzni a připojilo se pár kamarádů – muzikantů.

A vydrželi jste spolu od začátku?
Téměř ano. K malým personálním změnám došlo. Jak už jsem říkal, tak někteří z nás se znali před založení Pilsner Jazz Bandu, ale třeba jednoho spoluhráče jsme našli na inzerát, další byli na doporučení někoho z našich známých. Kapela vykrystalizovala velmi rychle.

Jste všichni pouze muzikanti, nebo máte i jiné profese?
I když je v Plzni konzervatoř, tak tuhle školu při založení kapely mezi námi neměl vystudovanou nikdo. Až v průběhu let ji absolvoval náš trumpetista. A v roce 2016 k nám dva konzervatoristé nastoupili. Všichni jsme s muzikou začínali jako žáci 'zušek'. Mě třeba vychoval Dechový orchestr mladých při ZUŠ v Mariánských Lázních. A kolegové mají podobné zkušenosti.

A jaké jsou vaše civilní profese?
Já pracuji v kulturním managementu. V organizaci Plzeň 2015 připravuji příhraniční kulturní projekty. V kapele máme dalšího manažera, učitele, manažera kvality, technika… Věkové rozmezí je od dvacítky do čtyřicítky.

Bylo těžké se v Plzni prosadit? Přeci jen je ve městě konzervatoř, která vychová řadu muzikantů, je tu i velký divadelní orchestr, jehož hráči si odskakují do různých hudebních projektů a v neposlední řadě v Plzni vždy působily taneční orchestry.
My jsme si tak zvanou díru na trhu našli. Bylo to právě ono zaměření na swingovou muziku, na níž lidé právě začali chodit. Máme výhodu v tom, že nejsme velký šestnáctičlenný orchestr, je nás jen osm. Díky tomu jsme pružnější nejen technicky ale třeba i v přizpůsobení repertoáru. Účastníme se festivalů, hrajeme na svatbách či firemních akcích, organizujeme vlastní koncerty i dixielandový festival. A často se stává, že právě díky účastem na festivalech, přicházejí další nabídky.

Vy jste založili hudební cyklus Po siréně swing. Už několik let se koná každou první středu v měsíci, tedy v den, kdy po republice zkušebně zní sirény, v Kulturním domě Peklo. Tam je velký sál. Daří se ho zaplnit?
Díky tomu, že se hodně tan-čí, tak ano. V Pekle je totiž vyčleněn velký taneční parket a teď je právě doba, kdy na swingovou muziku chodí lidé hodně tančit. Na každý večer zveme jednoho hosta a muzika zní téměř čtyři hodiny. Navíc se ještě před samotným koncertem konají v předsálí taneční lekce lindy hopu, které vede lektorka Lenka Sekaninová.

Také jste založili dixielandový festival. Koná se v Plzni v srpnu a v roce 2018 budete pořádat jeho teprve třetí ročník. Co myslíte, jakou budoucnost má tato akce?
Já myslím, že budoucnost má. Oba ročníky v roce 2016 a 2017 se povedly co do dramaturgie i návštěvnosti. Dixieland je takový druh muziky, který se líbí i širší veřejnosti nebo alespoň nemůže nikoho příliš iritovat. Je to příjemná veselá muzika, takže na něj chodí širší veřejnost, nejenom jazzoví fajnšmekři.

Vy sám jste říkal, že jste měli štěstí, že jste se dali dohromady v době, kdy zrovna začínal boom zájmu o muziku 30. let minulého století. Čím si tu oblibu o swing či dixielan vysvětlujete?
Objektivně vzato je to kvalitní muzika jak harmonicky, tak melodicky, má nápady, je zároveň velmi rytmická, čímž je atraktivní pro tanečníky, a také připomíná dobu, kdy byl svět ještě v pořádku. A především navozuje dobrou náladu.

A co plánujete na rok 2018?
Chystáme k 10. narozeninám natočit náš první videoklip. Řešíme, kdo ho bude režírovat i na jakou skladbu bude. Nejspíše ho natočíme s plzeňskými swingovými tanečníky v květnu při Slavnostech svobody.