U Mrakodrapu neboli u ´Mráčku´ je v Plzni důležitým orientačním bodem. Blok domů stojící na levém břehu řeky Radbuzy na křižovatce Americké a Doudlevecké třídy je svým způsobem jedním ze symbolů Plzně. Navrhl jej architekt Hanuš Zápal.

A pokud někdo zapátrá v jeho životopise, zjistí, že budov, které vytvářejí charakteristickou tvář města Plzně, navrhl daleko více. Zájemci mají nyní pátrání po díle Hanuše Zápala velmi usnadněné. Po stopách, které tento architekt zanechal v Plzni i jejím okolí, se už téměř před třiceti lety vydal Petr Domanický.

Hanuš Zápal„V roce 1987, to mi bylo čtrnáct, jsem vyfotil demolici obytného domu v areálu Vzorového školního statku v Plzni," vzpomíná na své první setkání s Hanušem Zápalem a jeho dílem Petr Domanický. Říká, že vlastně od té doby po díle Hanuše Zápala ´pátrá´. Výsledky své práce Petr Domanický, absolvent Fakultu architektury ČVUT v Praze a nyní kurátor sbírek a výstav v Západočeské galerii v Plzni, právě představuje veřejnosti. V Západočeské galerii (ZČG) v Plzni ve výstavní síni „13" je od začátku října k vidění výstava Hanuš Zápal/Architekt Plzeňska a zároveň ve vydavatelství Starý most vyšla ve spolupráci se ZČG jeho stejnojmenná kniha.

„Hanuš Zápal musel na komplexní zpracování své tvorby v podobě výstavy a obsáhlé publikace čekat padesát let od své smrti," poznamenává Roman Musil, ředitel ZČG a dodává, že tento podzimní počin galerie a Petra Domanického zapadá do koncepce mapování architektury velkých českých měst. „Ukázalo se, že díky Hanuši Zápalovi Plzeň nezaostává a má co nabídnout," poznamenává Roman Musil a dodává, že zároveň díky práci Petra Domanického může být dílo Hanuše Zápala včleňováno do dějin české architektury.

Zápalovo dílo lze vymezit obdobím 1910–1960 a podle Petra Domanického v desítkách návrhů a realizací zahrnuje celý vývoj české moderní architektury od nového klasicismu a pozdní secese přes kubismus a kotěrovskou modernu, rondokubismus a purismus k funkcionalismu a dále k hledání jeho alternativ.

Hanuš Zápal navrhl i plzeňské krematorium.Petr Domanický však připomíná, že pro Hanuše Zápala mělo jistě i zásadní význam to, že jeho rodina pocházela z Rakovnicka a Kralovicka. „Tamní krajina s četnými památkami, jejichž vznik většinou souvisel s činností plaského kláštera v době baroka, na něj měla mimořádný vliv. Nejenže usiloval o záchranu ohrožený památek, vždyť výrazně přispěl k záchraně probošství v Mariánské Týnici, ale z barokních předloh vycházel při své práci architekta. Pro Hanuše Zápala je totiž charakteristické citlivé zakomponování novostaveb do krajiny, hmotová promyšlenost a nenásilná návaznost objektů různého charakteru mají předobraz právě ve stavbách vrcholného baroka," uvádí Petr Domanický.

Autor výstavy, která potrvá do února příštího roku, doplnil soubor historických i současných snímků Zápalových staveb, stavebních plánů i modelů nejen informačními panely, které návštěvníky seznámí se Zápalovým životem i uvedou jeho dílo do historických souvislostí, stejně jako upozorní na jeho zajímavé architektonické počiny, ale také Zápalovými citáty. „… jsou to krásná příroda, umění, historie, které poskytují člověku nevyčerpatelné zdroje nezkalených radostí života," mínil architekt Hanuš Zápal.