Ve čtvrtek 17. září je očekáván ve Velké synagoze v Plzni koncert legendární houslistky Idy Haendel. Interpretka, která už více než půlstoletí patří ve světě k nejvýznamnějším, uvede od 19 hodin program ze skladeb Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena a George Enesca. Partnerem jí bude mladý americký klavírista srbského původu Misha Dacic.

Houslistka oslavila před nedávnem osmdesáté narozeniny, ale na její fenomenální pověsti se nic nemění. Na svůj nástroj hraje už od tří let a jak sama říká, tak se rozhodla a také to oznámila tehdy celé rodině. Narodila se v Polsku a prameny se rozcházejí, zda v roce 1923, 1924 či 1928. Již v deseti letech opakovaně koncertovala v Londýně, je považována za anglickou houslistku, ale v současnosti trvale žije v Miami ve Spojených státech.Vystupovala a dodnes cestuje po celém světě. Před neuvěřitelnými devětačtyřiceti lety – v roce 1960 – se představila coby Kanaďanka i v Plzni. Přednesla tu Fantazii pro housle Josefa Suka za doprovodu Plzeňského rozhlasového orchestru (dnešní Plzeňské filharmonie) s dirigentem Antonínem Devátým. Před devíti lety se superlativů dočkalo její uvedení Sibeliova houslového koncertu s Českou filharmonií a dirigentem Vladimirem Ashkenazym v Praze. Přes nabídky z nejslavnějších světových pódií ji pozvání hrát ve Velké synagoze v Plzni nemálo zaujalo. „Synagoga je světoznámá a já jsem velmi poctěna. Hudba je skutečnou součástí těchto svatostánků a já jsem součástí hudby,“ vyjádřila se mimo jiné před nadcházejícím plzeňským koncertem. K českému kulturnímu světu má blízko a v letošním rozhovoru s koncertním mistrem České filharmonie Miroslavem Vilímcem se s velkou úctou rozhovořila například o dirigentech Karlu Ančerlovi, Rafaelu Kubelíkovi či Václavu Smetáčkovi. „Měla jsem tu čest hrát také na jednom z nejdůležitějších evropských festivalů – na Pražském jaru,“ zdůrazňuje.

Sama jako jedna z nejuznávanějších osobností houslové historie pociťuje obdiv k houslistům, které vnímá hudební věda coby její souputníky i konkurenty. „Od dětství jsem obdivovala Yehudi Menuhina i Jashu Heifetze, který byl a až do dnešních dnů stále je jedním z největších houslistů. Z generace, která mi byla blíže, jsem lidsky i jako kolegu velmi obdivovala Isaaca Sterna. Obdivuji též českého houslistu Josefa Suka, byl jedním z nejlepších,“ říká Ida Haendel.

Zařazení Sonáty č. 3 od slavného skladatele rumunského původu George Enesca, který žil v letech 1881 až 1955, má v případě této umělkyně naprosto ojedinělý rozměr. „Když jsem byla ještě dítě, měla jsem tu čest Georgi Enescovi hrát. Je těžké si představit, co to bylo hrát muži, jenž byl nejen vynikajícím houslistou, ale i klavíristou a skladatelem. Sonátu, kterou v Plzni uvedu, obdivuji úplně celou, od první noty. Mému duchu vyhovuje naprosto dokonale. Je v ní tolik fantazie, představivosti, vášnivosti. To, že jsem ji mohla hrát samotnému skladateli, byl pro mne nezapomenutelný okamžik v mé kariéře,“ vyjádřila se virtuoska nad jiné povolaná, legenda v nejlepším slova smyslu Ida Haendel. A není důvod jí nevěřit.