Koncertu hvězd aplaudovala v pondělí večer zaplněná plzeňská Městská sportovní hala. Publikum tvořili posluchači všech generací, střední asi především, většinou se ukázněně tleskalo, občasný uznalý pískot dodal trochu rockové atmosféry.

„Vítáme vás na našem společném koncertě a děkujeme za vaše přijetí, moc si ho vážíme,“ řekl po úvodním potlesku osmnácti set diváků Karel Gott, který poprvé zpíval jako čestný občan své rodné Plzně. Boom! Band Jiřího Dvořáka doprovázel oba sólisty tu tvrdě rockově, tu jemněji s kvalitní skupinou smyčců.

„Já jsem prostě rokenrolová generace,“ zařadil se sám fenomenální zpěvák české populární hudby, kterému už desítky let u nás nevyrostla rovnocenná konkurence. V Čechách ji dnes nemá ani „operní diva se srdcem roc– kerky“, jak charakterizoval Evu Urbanovou hned na začátku večera jeden z nejslavnějších plzeňských rodáků.

Sólistka Národního divadla v Praze, jejíž první angažmá bylo v plzeňském divadle, zahájila v pondělí operou – árií O mio babbino caro z Pucciniho jednoaktovky Gianni Schicchi. Poté přiznala svůj vzor – Montserrat Caballé a zpívala svého oblíbeného Vangelise i další populární melodie vesměs jihoevropské provenience. Ale také připomněla, že kdysi v západních Čechách začínala s rockovou skupinou RH+. Po klidnějším hitu Lamento Eroico od italské metalové kapely Rhapsody si výlet do tvrdého rocku užívala. A jistě i mnozí fanoušci v hledišti včetně její celoživotní profesorky Ludmily Kotnauerové z Plzně.

A Karel Gott? První písnička a první obdivovatelka spěchá s květinami k pódiu. Už dávno skoro zákon. Zavzpomínal na divadla Semafor i Apollo, takže zněly evergreeny Oči sněhem zaváté, Dám dělovou ránu – a po nich hned Má první láska se dnes vdává. „Zpíval jsem ji už před třiceti lety, ale zdá se mi čím dál aktuálnější,“ představil píseň Charlese Aznavoura s textem Zdeňka Borovce Když jsem já byl tenkrát kluk. „Ještě než jsem odešel z divadla Semafor, tak jsem měl tu čest být angažován do filmu Kdyby tisíc klarinetů,“ vrátil se v čase opět zpátky a se zpěvačkou Dashou připojili Je nebezpečné dotýkat se hvězd. A znovu sólově přidal tři písně Karla Svobody: Jdi za štěstím, Kdepak ty ptáčku hnízdo máš? a Ringo, George, Paul, John. „Byl to náš největší hitmaker. Chybí nám,“ zdůraznil a potlesk haly souhlasil.

Lyričtější Čas růží nebo C´est la vie vystřídaly mladší či dravější songy Jako James Bond, Pretty Woman i už klasická, ale stále neuvěřitelnou energií nabitá Lady Carneval od Karla Svobody. Následují dva duety s Evou Urbanovou jako přídavek a sólová Angelina v podání Karla Gotta už doprovázela věrné příznivce domů. S důkazem, že charisma, kondice, nasazení ani temperament obou hvězd jako by nebraly ubíhající léta na vědomí.