Některé z nich pak zařadí do své aukce. „Nabrali jsme zboží za zhruba 300 tisíc korun. Mezi největší zajímavosti patří olej od Aloise Kirniga,“ uvedla ředitelka Dorothea Mária Gálová. Nemusí to být ale konečná částka. Někteří lidé se prý často rozmýšlejí a aukční síni se ozývají během následujících dnů.

„Ne každé umělecké dílo se dá zařadit do aukčního katalogu. Nabízíme pouze zboží nejvyšší kvality. Největší zájem na našich aukcích je o výtvarná díla,“ dodává Gálová.

„Když jsem se sběratelstvím začínal, kupoval jsem obrazy od všech známých jmen. Teď už se specializuji jen na Mařákovce. Proto ostatní díla odprodávám,“ uvedl zákazník z Plzeňska, který si nepřál být jmenován. Na posouzení přinesl dva obrazy. Spokojen byl částečně. „Obraz, za který jsem dal 110 tisíc, půjde do aukce za vyvolávací cenu 90 tisíc. Tak uvidím, kam se to vyšplhá,“ dodává.

Podle majitelů plzeňských antiků ale lidé v současné době příliš umělecké předměty neprodávají. „Nechodí v podstatě téměř nikdo. Takový stav trvá zhruba rok a půl. Těžko říci, čím to je. Asi ani v krizi jim peníze tolik nechybí,“ říká majitel plzeňského antiku ve Veleslavínově ulici Miloš Zvěřina. Naopak o koupi je podle něho větší zájem. Především co se týče drobnějších předmětů.

„Většinou si věci kupují ne jako investici ale spíše pro radost nebo jako dárek. Zájem je o obrazy, ale ne nijak renomovaných autorů, a také o kvalitní šperky. Za ty jsou zákazníci ochotni si připlatit,“ sděluje Zvěřina s tím že na velkých aukcích je situace samozřejmě poněkud odlišná.

„Prodávat k nám chodí hlavně stálá klientela. Co se koupě týče, lidé mají zájem hlavně o kvalitnější předměty,“ říká majitel dalšího plzeňského antiku Zdeněk Sláma.