„Klub je místo, kde se herci sdružují, kde si všechno řeknou, kde se komunikuje i s veřejností, protože tam chodí i tzv. štamgasti napojení na divadlo. Je to takové rodinné zázemí každého divadla. My ho bohužel nemáme, takže se naši umělci po představení rozběhnou do několika restaurací, kam chodí pravidelně,“ pokračuje Otava.

Klub v Komorním divadle fungoval mnoho let, herci se tam scházeli, skleničku si tam mohli dát i diváci. Hrála se zde i některá představení. V červnu 2014 se Komorní divadlo zavřelo, provoz se přesunul do Nového divadla a klub zanikl. Krátce pak v Prešovské ulici fungoval Klub u Alenky, který měl ambice suplovat zrušený divadelní klub, ale neujal se.

V Novém divadle vznikla divadelní restaurace Za Oponou, ale tu herci využívají spíše přes obědy a někdy krátce po představení. „Můj předchůdce zrušil ve Velkém divadle takový miniklub, občerstvení, kde bylo možné se v během zkoušek a představení občerstvit. A Nové divadlo, u něhož bych očekával, že bude myslet na herce, aby měli kde se setkávat, uvařit si kávu a podobně, nic takového nemá. Není tu to domácké zákoutí, kam přijdete v kostýmu nebo v teplákách,“ upozornil ředitel DJKT, který je zároveň velkým milovníkem výtvarného umění. Díky tomu je v kontaktu s klubem Alšovka v Kollárově ulici v Plzni, který vznikl v domě, kde kdysi malíř Mikoláš Aleš zahájil spolupráci se stavitelem Rudolfem Stechem při výzdobě domů na rohu Kollárovy a Tovární ulice.

„V prostoru, který má 250 m², je galerie, v níž každý měsíc měníme obrazy. Už nyní se tu pravidelně scházejí konzervatoristé a divadelní klub by byl dalším krokem. Divadelníci by měli po celou provozní dobu vyčleněnou jednu místnost,“ popisuje plány předseda provozujícího spolku Vladimír Vereščinský. K dispozici tu je i kuchyňka nebo kuřárna.

Martin Otava považuje Alšovku za mimořádný prostor v centru města, ale zda tam opravdu klub vznikne, bude záležet na jednáních například ohledně otevírací doby a dalších podmínek. Poslední slovo budou mít stejně divadelníci. „Můžu si přát cokoli, ale jsem ředitel a ne vedoucí kriminálu. Je na každém umělci, jak bude trávit volný čas, bohudík jim to nemohu nařídit,“ uzavírá Otava s tím, že s Alšovkou stále jednají.