„Jsem hrozně zvědavá na písničky z nového alba. Ještě jsem toho moc neslyšela. Znám spíše ty starší věci,“ těší se třiadvacetiletá Šárka Slavíková, která Anetě fandila při SuperStar a při finále soutěže jí posílala hlasy.

Těsně po půl deváté se fanoušci dočkají. Když se ozvou první tóny intra, náhle z temného zákoutí vedle pódia vybíhá asi desetiletá holčička a vleče za ruku o něco mladšího chlapce. „Dělej, dělej,“ křičí téměř hystericky. Oba dva si nacházejí místo u pódia. Tam je už pořádný nával, ale místo se přeci jen najde. Nestojí zde ovšem jen děti a náctiletí, ale i řada starších lidí.

Ve chvíli, kdy opona vystoupá vzhůru a na pódiu se objeví Aneta obklopená kapelou, publikum na to reaguje potleskem, doprovázeným ohlušujícím křikem. „Zdravíme Plzeň,“ snaží se dvacetiletá zpěvačka navázat kontakt s publikem. Hromové „Ahoj“, které jí zazní v odpověď, naznačuje, že úspěšně. „Je to pro mě stále obtížné přeměnit se náhle na koncertě v extroverta, vždycky doufám, že se to podaří,“ sdělila Aneta před koncertem.

V Plzni se jí to zjevně povedlo hned na začátku. Jako první zazní píseň Malá mořská víla. To se ukazuje jako dobrá volba, protože aby publikum na koncertu zpívalo s interpretem hned první song, není zcela obvyklé. Následují další písně z jejího nového alba Dotyk.

To sama Aneta popisuje jako nekomerční. „Chtěla jsem si je udělat po svém. Myslím si, že není pro každého. Je třeba si jej poslechnout několikrát, aby do něj mohl člověk proniknout,“ svěřila se také před koncertem. Při něm to ovšem vypadá, jako by většina fanoušků novou desku poslouchala denně.

„Aneta je skvělá,“ říká jedna z fanynek Jana Radová. „Má příjemný hlas a působí jako obyčejná holka z lidu,“ dodává s úsměvem.

To už ale atmosféra kolem stále více graduje. Z některých diváků se stávají tanečníci, jiní alespoň skáčou do rytmu. „A pak, že se Plzeň nehýbe,“ zní spokojeně z pódia zpěvaččin hlas. A jako odpověď se ozvou slova jednoho z fanoušků: „Jasně že hýbe.“

Silným momentem je rozhodně Anetin duet se čtrnáctiletým nevidomým zpěvákem Radimem Vojtkem. Ten když přichází na scénu, působí poněkud nervózně. Ovšem ve chvíli, kdy ryčným hlasem pozdraví Plzeň, není pochyb o tom, že dojem byl mylný.

Publikum si získává a poté, co společnou Píseň pro Světlušku dozpívají, doprovází jej na odchodu hřmotný potlesk. To, že se blíží konec koncertu, předznamenávají hity Hříšná těla, křídla motýlí a Voda živá. Velkou část druhého jmenovaného odzpívají fanoušci takřka sami. Při poslední písni, kterou si fanoušci vytleskají, se Aneta doprovází na klávesy. Na pódiu jí sekundují pouze druhé klávesy a housle. Přestože je píseň velice klidná až meditativní, sklízí ovace. Fanoušci spokojeně opouští halu.

„Koncert byl skvělý, výborná atmosféra. Hodně působivý byl ten duet s tím slepým chlapcem,“ říká Jan Pelnář, který na koncert přišel s devítiletou nevlastní dcerou Míšou Burdovou. Ta Anetě hodně fandí. Doma často poslouchá její CD. „Nejvíce se mi líbí písnička Voda živá,“ doplňuje Míša.