Vedoucí archivu města Plzně Adam Skála přibližuje, jak sto let trvání naší republiky prožívala Plzeň.

Kolik obyvatel měla Plzeň před sto lety?
Podle sčítání lidu, které proběhlo v roce 1921, tedy téměř před sto lety, měla Plzeň bez obcí, které k ní byly připojeny až později, 88 416 obyvatel.

Změnil se během oněch sta let jejich počet? V kterých letech byl propad či nárůst počtu obyvatel nejmarkantnější a proč?
Počet obyvatel vzrůstal po celé období až do roku 1991, kdy měla Plzeň celkem 173 081 obyvatel. To už ale byly její součástí Skvrňany, Bolevec, Božkov, Doubravka a další menší obce. Nejprudší nárůst počtu obyvatel byl mezi lety 1961 a 1980 a souvisel s výstavbou velkých sídlišť na Borech, ve Skvrňanech a na Lochotíně.

Výstavba bytů v Plzni na Doubravce v 60. letech minulého století.Zdroj: Archiv města Plzně

Jací byli největší plzeňští zaměstnavatelé v jednotlivých etapách naší republiky, tedy v meziválečném období, za socialismu a po sametové revoluci?
Za první republiky stejně jako po únoru 1948 byly samozřejmě zdaleka největším zaměstnavatelem Škodovy závody. Vedle nich to byly pivovary – Měšťanský pivovar v Plzni i Plzeňské akciové pivovary, později sloučené v jeden závod, a také dráhy. Krom toho ale před únorem 1948 existovala celá řada menších podniků nejrůznějšího zaměření. Ty později buď zanikly, nebo byly sloučeny do větších celků. Škodovka, pivovary a dráhy zůstaly největšími zaměstnavateli ještě několik let po listopadové revoluci.

Hrálo v životě města důležitou roli to, že v něm byly vysoké školy a později se stalo městem univerzitním?
Zřízení vysokých škol (Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 1945, Pedagogické fakulty v Plzni v roce 1948 a o rok později Vysoké školy strojní a elektrotechnické) výrazně posílilo sebevědomí společenského klimatu ve městě. Zejména průběh konstituování lékařské fakulty provázela vlna sympatií a podpory ze strany široké veřejnosti, která ji chápala jako naplnění předválečných tužeb.

Ze Zkoušek. Ve Velkém divadle v Plzni vrcholí přípravy na sobotní premiéru Verdiho opery Nabucco. Na snímku jsou v popředí Ivana Šaková, Pavel Klečka. Scéně vévodí čtyřmetrová busta koně.
Nabucco hlásí velkolepý nástup

Jaké nejdramatičtější a nejradostnější okamžiky zažili Plzeňané během oněch sta let?
Mezi nejdramatičtější bezpochyby patřil příjezd nacistických okupačních vojsk v březnu 1939 a později nálety spojeneckého letectva, s jejichž následky se setkal prakticky každý Plzeňan. Rovněž okupaci v roce 1968 prožíval intenzivně téměř každý obyvatel. Pro většinu z nich znamenala konec nadějí, které představovaly reformy tzv. pražského jara. Úzký okruh zarytých konzervativců v řadách KSČ však invazi chápal jako skutečnou „bratrskou“ pomoc, díky níž se budou moci znovu chopit moci v zemi.

Samozřejmě by se ale našla řada dalších událostí, které by sem patřily – např. období heydrichiády, protiměnové demonstrace 1. června 1953 a následné represe nebo třeba i povodně v roce 2002. Stejně tak není možné vyjmenovat všechny události, které se naopak do historie města zapsaly pozitivně. Určitě sem patří vyhlášení republiky, osvobození města roku 1945 a obnovení demokracie po listopadové revoluci v roce 1989, ale stejně tak třeba výhra československé hokejové reprezentace nad SSSR na mistrovství světa v roce 1969, kterou v ulicích Plzně oslavovalo okolo 50 tisíc lidí.