Trvalo to, ale v nedělním zápase s hradeckým Mountfieldem to přišlo. Tvrdostí a chutí se prát vyhlášený plzeňský bek Michal Houdek se ve svém 30 zápase v sezoně konečně zapsal mezi střelce a zařídil tím bod v utkání, které Škodovka nakonec prohrála v prodloužení 2:3.
Je to vzhledem k průběhu zápasu zisk, nebo ztráta?
Je to bod do tabulky. Zápas se nějak vyvíjel, mohlo to být bodů více i méně. Nakonec to po 60 minutách bylo srovnané. A dění v prodloužení? To je hokej. Neproměnili jsme přesilovku a pak jsme bohužel inkasovali.
O rozhodujícím Zacharově gólu se bude ještě diskutovat. Co o něm soudíte vy?
Já bych to nerad hodnotil. Já to nějak viděl ze svého pohledu, rozhodčí zase z jiného, další u obrazovek. Nedokážu to objektivně zhodnotit.
A váš gól?
Snažil jsem se primárně trefit branku. Jsem rád, že mi to tam konečně spadlo, ale první myšlenka byla, abych hlavně trefil branku.
Závěr utkání byl ještě vyhrocený a strhlo se i pár bitek.
Zrovna u situací, které byly vyhrocené, jsem na ledě nebyl. Škoda pro mě… Asi byste zase měli o čem psát. (úsměv) Ale myslím, že na tyhle věci ještě dojde.
Máte v hlavě, kterého hradeckého hráče si zvlášť pamatovat?
Není to vyloženě tak, že bych šel jmenovitě po někom, ale samozřejmě si nějaké věci pamatuji. A když ne, tak je mám napsané. Ale nechci to moc rozvádět. V každém týmu je někdo, kdo má chuť se porvat.
Plzeň stále trápí nízká produktivita, je to aktuálně největší problém?
Tak jsou zápasy, kdy nám to tam napadá, jako s Olomoucí a Kladnem. Ale pak se zase stane, že je gólů méně. O to lépe musíme bránit, abychom i se dvěma góly dokázali bodovat. V Boleslavi z toho byly dva body, teď bod. Snad bude i dál bodů přibývat.