„Strašně rád. Sešla se skvělá hráčská generace a ačkoliv to bude znít jako klišé, tak jsme drželi při sobě. Vzájemně jsme si pomáhali,“ říká Vlasák. „Maséři, realizační tým, trenéři i my hráči jsme tvořili neskutečnou bandu a každý se do nároďáku těšil. Mělo to takovou sílu, že i když přicházeli noví kluci, tak perfektně zapadli,“ zdůrazňuje.

Což platilo právě o šampionátu v Rusku, kam český tým odjížděl snad s dvanácti nováčky. „Lidi doma nám také moc nevěřili,“ vybavuje si hokejový šikula z Prahy, který ale část své bohaté hráčské kariéry prožil v Plzni a v extraligové Škodovce nyní působí jako sportovní manažer.

Cesta k obhajobě světového trůnu tehdy nebyla vůbec jednoduchá. „Ve čtvrtfinále jsme narazili na houževnaté Lotyše a prohrávali jsme 0:1. Ale pak udělal fatální chybu gólman Irbe. Chtěl rozehrát puk, ale namazal ho Vencovi Varaďovi, který srovnal a zápas jsme dotáhli k výhře 3:1,“ vypráví Vlasák.

Také semifinálová řež s Kanadou byla dlouho přetahovanou s nejistým koncem. Ještě deset minut před koncem platil stav 1:1, který se zrodil už v první třetině. „V tom utkání jsme ale odvedli výborný výkon a Albi (Robert Reichel) to pak po zásluze šťastným gólem rozhodl v náš prospěch. Trefil to přesně v době, kdy gólmanovi zastínil výhled přejíždějící hráč a Teodore zareagoval pozdě,“ popsal vítězný moment z 52. minuty Vlasák, který operoval v útoku právě s Reichlem a Václavem Prospalem.

A federální finále?

„Že se o titul utkáme se Slováky, to fakt nikdo nečekal. Nehráli sice špatně, ale že dojdou až do boje o zlato, to jsme tedy netipovali. Ale dokázali to a bylo to krásný finále,“ říká tehdy hráč finské Hämeenlinny.

K vítězství 5:3 přispěl Vlasák gólem. „Neskutečně nám vyšla už první třetina. Vedli jsme 3:0 a vzpomínám si na přestávkový řev ze slovenské kabiny,“ přidává Vlasák další vzpomínku.

Po dvou třetinách vedli Češi už dokonce 4:1. „Slováci nás ale ještě zatlačili, dostali se na kontakt, ale Venca Propsal pak parádně nahrál Albimu a ten rozhodl,“ vypráví dravý útočník.

Ze Škody Plzeň byli tehdy v Petrohradě brankář Dušan Salfický a útočník Martin Špaňhel, převážně v rolích náhradníků.

A oslavy druhého titulu v řadě? „Neskutečné. Po návratu nás vítal plný Staromák a my, co jsme bydleli v Praze nebo poblíž, jsme se tu scházeli snad týden,“ prozrazuje Tomáš Vlasák.