Vzápětí si z hlavy strhl přilbu, zahodil rukavice i hokejku a po zádech jel vstříc spoluhráčům. „Byla to neskutečná radost. Pořád jsem nevěřil, že už je konec a my postupujeme,“ říkal sedmadvacetiletý forvard.

Šlo o nejdůležitější trefu v kariéře?
Určitě jeden z nejdůležitějších gólů s nádhernou příchutí. Ale cenný byl i ten gól na 2:0 v šestém utkání, v němž jsme odvraceli mečbol Pardubic. Nedat ho, třeba by sedmý zápas ani nebyl.

Vaše nedělní trefa byla parádní, nezdálo se vám o tom gólu?
Spal jsem jako zabitý, ale v hlavě tu akci mám, i když naplno jsem si ji užil až doma u televize.

Teklo na oslavu postupu šampaňské?
Cestou zpátky jsme si dali nějaké pivo, ale byli jsme tak utahaní, že každý spěchal domů do postele.

Zbyly ještě nějaké síly na semifinále?
Síly ubývají, ale po úspěchu se vždy snáz regeneruje, takže na tom pracujeme. A když už jsme v semifinále, tak dáme do boje zase vše.