„Byl jsem na smrt utahanej. V třetí třetině nás soupeř zatlačil, měli jsme hodně vyloučených a kolem mě to jen létalo,“ vysvětloval pětadvacetiletý gólman.

V rozhodující bitvě čtvrtfinále byl Chábera znovu oporou modrobílých.

Čelil 47 střelám Moelleru. A jeho úspěšnost? Čtyřiadevadesát procent. Úctyhodné.

„Měl jsem ale i štěstí,“ připouštěl brankář. „V prodloužení trefili tyč, tečovaný puk sotva minul klec, od gólu nás zachránila i posunutá branka,“ vypočítal Chábera situace zavánějící katastrofou.

Když potom Pardubice čtyři minuty před koncem třetí části srovnali na 3:3, byla to pro vás hodně těžká chvíle?
Tam mi puk špatně odskočil a soupeř toho využil. Stalo se, byl to hloupý gól, ale naštěstí v prodloužení jsme uspěli my.

Mrzela ta třetí branka?
Byl to blbý gól, to jo. Ale kdybych se tím měl zabývat, tak budu na ledě zbytečný. Hlavně, že kluci se tím nenechali rozhodit a zlomili to v náš prospěch.

Krátce po vítězné trefě se na vás také hned sesypali. Vnímal jste, co vám spoluhráči říkali?
Moc si toho nepamatuju. Chtělo se mi křičet, ale vyčerpáním mi selhával hlas.

Už je únava pryč?
V pohodě. Semifinále začíná až v pátek, takže prostor na odpočinek je.

Podle modřiny na vašem rameni je zřejmé, že play off je tvrdé i pro gólmana.
To mě v šestém utkání v Plzni trefil z dálky Divíšek. Naštěstí do masa, což nebolí. Na kost by to bylo horší.

V týmu Lasselsbergeru jste se ocitl až v lednu oklikou z Mladé Boleslavi, kterou čeká boj o záchranu. Užíváte si teď o to víc vítěznou jízdu v play off?
Tak kdybych třeba zůstal v Boleslavi, možná by tým nehrál play out a následně baráž. Ale teď jsem v Plzni a rád, že jsme v semifinále.

Jak se budete dostávat do pohody před sérii se Slavií?
Nijak zvlášť, podržím si své zvyky. Po tréninku vyrazím domů, dám si dvacet, kouknu na telku. Prostě běžné věci.

Semifinále bude také o gólmanech. Budete proto nějak víc nervózní?
Nemyslím. Pod větším tlakem by měl být soupeř, který obhajuje titul a úspěch se od něj tak nějak čeká. My jsme postupem do semifinále udělali superkrok. I dál ale chceme bojovat naplno a uvidíme, jak se vše vyvine.

To vás nestraší ani slávistické útočné hroty Bednář s Červenkou?
Jsou výborní, vyčnívají nad ostatní, ale určitě se s nimi dá hrát. Navíc my máme také pár takových borců. Třeba Straku, Vlasáka, Vostřáka.

Takže si nebudete pouštět záznamy střeleckých eskapád zmíněné slávistické dvojky?
Ne. Jak je znám, tak oba stejně své akce zakončují pokaždé jinak. Podle situace, podle postavení gólmana.