V Boleslavi jste srovnával na 2:2 po sólu v oslabení.
Ve středním pásmu jsme vyhráli buly, domácí obrana se rozestoupila, a tak jsem se rozjel. Puk mi prošťouchl Jirka Hanzlík a na mně bylo jen zakončit. Výhra v prodloužení je ale stejně jako ty předchozí dílem celého mužstva.

Ale k narůstající herní pohodě týmu výrazně přispíváte i vy.
To je oboustranné. Po návratu z Ruska jsem chtěl v Plzni navázat na své minulé výkony, ale nešlo to hned. Problém nebyl ve fyzičce, spíš jsem si musel zase zvyknout na český hokej. A zdá se, že nyní vše začíná klapat.

Má na tom podíl i Martin Adamský, který přešel na levé křídlo vašeho útoku?
Tak určitě. Martin je skvěle fyzicky vybavený hráč, vzájemně se respektujeme. Občas mu poradím a on naslouchá.

Potěšilo vás, že v nadcházející přípravě se Slovenskem obléknete zase po čase reprezentační dres?
Toho si vážím. Každý start za český tým je pro mě čest. Navíc jsem zároveň náhradníkem pro turnaj v Rusku. Takže v Košicích budu bojovat i o šanci zahrát si tam.