„Nebo taky v osm večer,“ říká Martin Straka. „Ale chodím sem rád a s úsměvem. Tak doufám, že mi vydrží,“ podotýká hrdina z Nagana, olympijský vítěz a mistr světa.

Vynikající útočník, zarputilý bojovník, který se po letech v NHL vrátil do Plzně a měl by být jednou z hvězd týmu i celé extraligy.

Jenže Straka na sebe vzal zároveň zodpovědnost za klub. Po Tomáši Královi, který v Plzni šéfoval minulých pět let a v červnu začal vládnout na hokejovém svazu. Role Straky přitom není lehká. Od slavného hráče všichni čekají jediné – úspěch.

Martine, kdy jste se naposledy posadil jen tak na zahradě?
To už si ani nepamatuju. Na to prostě nebyl čas, spíš honička, blázinec. Spousta věcí před extraligou se musela dodělat. Trochu jsem si odpočal až nyní přes víkend.

Byly chvíle, že jste si říkal, vzal jsem si na sebe příliš velké břímě?
Zaplať pánbůh mám kolem sebe lidi, kteří mi pomáhají. V organizační sféře Jaromír Zavoral, v té sportovní Milan Tichý. Když toho mám někdy moc, tak na ně úkoly přenesu.

Jak se zatím liší realita od vašich představ, s nimiž jste do Plzně šel?
Starosti byly hlavně na začátku, kdy jsem se s děním v klubu seznamoval. Hledal k sobě patřičné lidi, kteří se potom také potřebovali v dané problematice rozkoukat. Postupně si všechno sedá, zapadá do sebe a myslím, že už to bude jen lepší.

Takže se na zahájení extraligy těšíte?
Nemůžu se dočkat. Už jen proto, že na ledě jsme měsíc a půl a neznám hokejistu, kterého by bavilo jen trénovat. Ale teď to přijde a doufám, že první krok bude úspěšný.

Po návratu z Ameriky jste mluvil o respektu z extraligy. Platí to stále?
Určitě. Bude to makačka, pro mě i pro ostatní. Důležité je, abychom chytili začátek. Posbírali nějaké body, získali seběvědomí a dostali se do pohody. Od toho se potom odvine vše další.

Fanoušci jsou natěšeni. Plzeň se Strakou v play off rozhodně chybět nemůže.
To je hezký, že si to myslí Jeden hráč ale sám nic neudělá. Naštěstí Plzeň není jen Straka. Máme kvalitní tým a všichni uděláme maximum pro úspěch.

Musel jste už v kabině řešit nějaký zásadní problém?
Vůbec. Od prvního dne, co jsme tady, mám z týmu i panující atmosféry v kabině výborný pocit.

Co by mělo být největší předností týmu v modrobílých dresech?
Nezdolnost. To odhodlání nedat se bylo znát už v přípravných zápasech. I ve chvílích, kdy se nám nedařilo, tak jsme se rvali o výsledek, a to o body nešlo. Zlepšit se ale musíme v obranné fázi. Nejen beci, ale i my útočníci.

Z NHL jste byl zvyklý na pozdější start přípravy i vlastní soutěže. Je to znát?
Je fakt, že patnáct let předtím jsem na ledě dvoufázově netrénoval. Začínal o pár týdnů déle. Ale zvykl jsem si. Nezaobírám se tím, že bych mohl třeba ještě odpočívat a pracuju, jak nejlépe umím.

Hlava je jedna věc, ale co říká tělo, které má už také něco za sebou?
Nebylo to jednoduchý, ale srovnalo se s tím. Jsem nachystaný.

Jenže zatímco vaši spoluhráči si jedou po tréninku domů odpočinout, vás čeká ještě druhá šichta. A takhle to bude i v rychle běžící extralize.
Něco jiného bylo nyní, kdy se hodně věcí měnilo a já u všeho chtěl být, bral tisíce telefonů. To se ale nyní změní a zodpovědnost převezmou mí spolupracovníci.

Musel jste něco měnit na zažitém herním stylu?
Jsem hráč, který se dokáže rychle přizpůsobit, takže s tím problém nebyl. Zabrat mi zpočátku v Plzni dávalo jen velké kluziště. Zadýchával jsem se. Ale po měsíci a půl tréninku je i tohle v normálu.

Fanoušci spoléhají, že potáhnete tým, čekají od vás góly. Jste nervózní z toho, že v přípravě jste žádný nedal?
Ani ne, víc bude záležet na výsledcích. Pokud budeme vyhrávat, je jedno, kdo góly dá. Samozřejmě že v opačném případě začne lidi zajímat, co ten Straka, dává góly nebo ne. Ale takhle to běží v hokeji po celém světě a já tu zodpovědnost přijímám.

Je o vás známo, že během utkání říkáte rozhodčím své názory bez servítků. Dokážete se jako kapitán krotit?
Musím. Pořád si připomínám, že i sudí jsou normální lidi. A když na ně budu řvát, tak sobě ani mančaftu nepomůžu.

Kdo má poslední slovo ohledně mužstva? Trenér nebo vy jako generální manažer?
Na to se ptá hodně lidí, ale je to jednoduché. V kabině a na ledě je šéfem trenér. A když mě seřve za nějakou chybu, tak to beru a respektuji. Je to jeho právo. Tak to platilo minulých patnáct let a nic na tom nemění ani moje postavení v čele klubu.

Co říká vašemu vytížení rodina?
Asi úplně nadšení doma nejsou, ale snažím se je konejšit, že až se liga rozjede, situace se zklidní. Tak zatím chápavě kývají hlavou.

Koho považujete za favorita nadcházející extraligy?
Mluví se o Spartě, Slavii, Liberci. Uvidíme. Mě ale víc zajímá naše hra, naše výkony. Už kvůli lidem, kteří chodí v Plzni na hokej a mají ho rádi.

Jaký je váš předzápasový rituál?
Na každé utkání se soustředím už od rána, téměř neberu telefony. Na stadionu se rozcvičím, následuje oběd, chvilka odpočinku, klídek a pak už jen myšlenky na večer. Snažím se představit, jak by se mohl zápas odvíjet. Jak na soupeře vyzrát. Někdo v kabině poslouchá muziku, křičí, já se spíš uzavírám do sebe.

Vizitka

Martin STRAKA

Narozen: 3. 9. 1972 v Plzni
Hráčská kariéra: Škoda Plzeň, Pittsburgh Penquins (NHL), Cleveland Lumberjacks (IHL), Ottawa Senators, New York Islanders, Florida Panthers, Pittsburgh Penquins, Los Angeles Kings, New York Rangers (vše NHL), Lasselsberger Plzeň.
Největší úspěchy: zlato z OH (1998) a MS (2005).
Současnost: generální manažer HC Lasselsberger, kapitán týmu.