V celku úřadujících mistrů a zároveň v týmu nemilovaného soka lázeňského klubu kývl na roční hostování.

„Fanoušci zápasy mezi Plzní a Vary vnímají ostřeji než sami hráči. Na ledě to možná víc jiskří. Je znát, že jde o derby, ale v rychle běžící soutěži se nejde upnout jen na jednoho soupeře," prohlašuje osmadvacetiletý gólman.

Donedávna patřil Mensator k oporám Energie. Výrazně přispěl k zisku extraligového stříbra a zlata, zatím největších karlovarských úspěchů. Objevil se i v reprezentaci.

Jenže v minulé sezoně, která pro energetiky skončila bojem o záchranu, o post jedničky přišel a klub navíc oznámil, že za daných podmínek nemá o jeho služby zájem.

Ve středu už Mensator trénoval v novém působišti.

Čím jste v Plzni začal?
Na kole jsme opakovaně, v určitých intervalech šlapali do kopce. Ale mě to nezaskočilo, protože ve Varech jsme trénovali už čtvrtý týden. Boj o záchranu nebyl o moc kratší než zápasy o titul, ale protože bylo co zlepšovat, začali jsme
s přípravou brzy.

Karlovarský tým zároveň procházel obměnou. Odrazilo se to na atmosféře tréninků?
Nešlo jen o poslední dny a týdny. Bohužel i léta předtím nebyla nic moc. Ty čtyři roky od zisku titulu jsme nehráli dobře, tomu odpovídala nálada v klubu i v mužstvu a nějaký radikální řez musel přijít.

Váhal jste, zda přistoupit na výrazné snížení platu nebo si hledat jiné angažmá?
Já bych se už nechtěl ohlížet. Bylo jasné, že budu muset odejít, a jsem rád, že si mě vybrala Plzeň. Těším se na zatím roční učinkování. Šance zahrát si v tak silném mužstvu se nenabízí každý den.

Mluvilo se také o zájmu německých a švýcarských klubů. Cizina vás nelákala?
Konkurence v Německu
i ve Švýcarsku se nesmírně zvedla a získat tu dobré místo není snadné. Stojí se na něj fronty a já na svou šanci nechtěl čekat do září nebo ještě déle. Navíc jsem stál o to hrát dál extraligu.

Když poslední roky nebyly pro Energii ani pro vás příliš úspěšné, proč jste z Varů neodešel už dříve?
Tohle cukání jsem měl, jenže já, manželka i naši blízcí jsme z tamního kraje a všude bylo blízko. Dát kluka do školky, za deset minut být na zimáku, po tréninku se stejně rychle dostat domů. To mě drželo ve Varech. A naděje, že se tým zvedne a navážeme na sezony, kdy jsme hráli o titul. Ale to se nestalo.

Neobáváte se, že přestup do tábora nesmiřitelného rivala může u fanoušků vyvolat nesouhlasné reakce?
Doufám, že nic takového nenastane. Ono se o té řevnivosti hlavně mluví a píše. Já se spíš těším na bouřlivou atmosféru v plzeňské aréně. Pro domácí tým je úžasná a soupeře obírá o klid a někdy i o body. S Vary jsme se o tom přesvědčili.

Ale nejprve vás čeká boj o místo v plzeňské brance, kterou by rád po návratu ze zámoří hájil i devatenáctiletý Matěj Machovský. Zvyšuje to vaši motivaci?
Určitě. Ale s kolegou v týmové dvojici brankářů jsem neměl nikdy problém. A myslím, že vyjdeme i s Matějem. Jsme přece součástí mužstva, jde o nám o společný cíl, o vítězství.

Lukáš Mensator

Narozen: 18. 8. 1984, Sokolov
Post: brankář
Výška: 175 cm, váha: 77 kg
Kariéra: Baník Sokolov (1. liga), Ottawa 67 (zámořská OHL), Energie Karlovy Vary (extraliga, od 2004/05 , nyní: Škoda Plzeň
Úspěchy: reprezentace – bronz MS 18 (2002), extraliga: stříbro (2008), zlato (2009, zároveň vyhlášen hráčem play-off)