K asistentovi trenéra Michalovi a jeho bratru – hrajícímu šéfovi klubu Martinovi – přibyl nově jmenovec Josef Straka.

Zkušený útočník, pravák, který sezonu rozehrál ve druhé nejvyšší švýcarské soutěži za Langnau, se do Plzně vrací po téměř osmileté pauze. Zatím na měsíční hostování.

„V Langnau jsme špatně začali a já to jako cizinec odnesl. S Plzní jsem byl v jednání už v létě a teď jsme se dohodli na měsíční zkoušce," potvrdil Josef Straka.

Obnovenou premiéru v plzeňském dresu by měl pětatřicetiletý forvard absolvovat už dnes.

To se Škodovka v rámci
13. extraligového kola utká 
v Hradci s Mountfieldem.

Budete před prvním zápasem nervózní?
Trochu, i když to budou asi jiné pocity, než když jako mladý někde začínáte od nuly. Nějaké mrazení přijde, ale to by ze mne mělo po pár střídáních spadnout.

Co je za ty roky, kdy jste tu nebyl, v plzeňské kabině jiné?
Tým se omladil, ale pořád je tu spousta kluků, s kterými jsem ještě hrál, což by mi mělo návrat usnadnit. Navíc extraligu jsem sledoval i venku, takže nějaký přehled mám.

Platí i v hokeji, že návraty do stejné řeky nejsou lehké?
V Plzni jsem zatím zvládl jen pár tréninků, takže herně si to bude ještě chvíli sedat. Ale věřím, že díky výborným spoluhráčům, jako je Martin Straka, rychle zapadnu.

Rok ve Finsku a pak léta v ruské KHL. Jak na svou zahraniční misi vzpomínáte?
Byly to krásné roky. V Čerepovci jsem našel spoustu známých a naučil jsem se další řeč. A vůbec jsem rád, že jsem mohl hrát po NHL druhou nejlepší soutěž na světě.

Změnilo vás zahraniční angažmá jako hráče?
Jsem starší, vyzrál jsem a už to asi nebude takové lítání. Spíš o hlavě, o využití zkušeností, i když jít musí i nohy. V Rusku se hrálo víc technicky, ve větší rychlosti, extraliga je silovější, přímočarejší. Na to si musím zvyknout.

Zahrajete si s Martinem Strakou, ale nepřemlouváte také Michala, aby útok Straků byl kompletní?
Nevím, jestli by do toho Michal ještě šel (smích). Společně jsme si ale v Plzni zahráli, a to v extraligové sezoně 2004/2005, kdy byla v NHL výluka. Tehdy nám říkali ptačí lajna.

Sledoval jste v minulé sezoně cestu Plzně za extraligovým titulem?
Jasně. Dokonce jsem byl
v Plzni na šestém finále, ale tehdy to ještě neklaplo. Na sedmý zápas ve Zlíně jsem se potom díval v televizi a byl jsem nervóznější, než kdybych hrál. Dopadlo to ale krásně a já to klukům přál. Sám jsem to zažil se Spartou a jsou to úžasné pocity. Pro hráče, fanoušky a celou Plzeň to byl obrovský úspěch.