„Kluci vybojovali titul a byla to velká paráda,“ zavzpomínal dvacetiletý útočník.

Nyní Pour válí v prvním útoku Indiánů a v jedenácti zápasech vyřazovacích bojů nastřílel čtyři góly.

Víc jich z plzeňské družiny dokázali v probíhajícím play-off dát jen zkušení Milan Gulaš a Vojtěch Němec (shodně pět).

Čekal jste v play-off takovou gólovou úrodu?

To ne. Ale moje góly vyplývají z práce kluků z útoku Guliho (Milana Gulaše) s Kovym (Jana Kováře). Já se snažím vybojovat puky a pak se tlačím k bráně. Oni to nějak zamíchají a předkládají mně parádní nahrávky. Je úžasný hrát s takovými borci, užívám si to.

Užíváte? Spíš bych čekal, že budete nervózní z toho, abyste šance využil.

Před zápasem nervozitou moc netrpím. A když přece, tak s prvním střídáním ze mně všechno spadne a už se soustředím jen na hru.

Neutahují si z vás spoluhráči, že ačkoliv hrajete v elitní lajně, tak po tréninku občas sbíráte puky?

Ne. To není otázka zařazení do sestavy, ale věku. Patřím v týmu k nejmladším a k tomu prostě sbírání puků patří. Je nás víc, takže si pokaždé střihneme a ten kdo prohraje, odnáší puky do kabiny.

Jaká je nálada v plzeňské kabině před pokračováním semifinále?

Sice jsme vedli 2:0, teď je srovnáno, ale všichni jsme věděli, že série bude těžká. Dál věříme ve svou sílu a v Třinci chceme urvat třetí bod. Na tom nic nemění ani dvě domácí porážky 2:3 a 3:4. Na videu jsme si prohlédli nějaké sestřihy. Řekli jsme si, co musíme zlepšit a jdeme do toho.