Martin Adamský doplatil v Ústí na obětavý pád do rány soupeře. Následky? Nadvakrát zlomený ukazováček pravé ruky. A sádra minimálně na čtyři týdny.

„Dříve mi sádru nesundají, to prý neošulím,“ říká Adamský. Doktory se totiž snažil přemluvit k ústupkům. „Chtěl jsem dlahu, abych ruku dostal do rukavice. Ale nepovolili,“ potvrzuje levé křídlo Lasselsbergeru.

Obranář, který týmu nyní o to víc chybí. Posedávat při zápasech v hledišti je pro Adamského utrpení. „Jen se koukat, to je za trest,“ přitakává forvard. S týmem trénuje. „Jenže bez hokejky klukům nepomůžu. Prst prý ale srůstá dobře. Už aby to bylo,“ přeje si.

Na tréninku se objevuje i Jaroslav Kracík. Vyjíždí na led, ale bolest ho zatím vždy vyhnala zase do kabiny. „Když zaberu, koleno se ozve,“ říká tvořivý centr. V zápase se Znojmem odnesl zraněním srážku u mantinelu. „Vazy jsou prý jen natažené. Ovšem bolí a lék na to není. Pouze klid,“ říká trpce Kracík.

I jemu schází nasazení do zápasu. „Když se noha umoudří, tak okamžitě nastoupím. Třeba už v pátek,“ tvrdí. To Lasselsberger hraje v Třinci.

A jak marodi vidí situaci Plzně, čekající stále na svou první výhru za tři body? „Bodujeme, a to je hlavní,“ shodují se. „Dáváme hodně gólů, ale také jich dost inkasujeme. To však není jen vina beků, od toho je na ledě celá pětka. A každý má své povinnosti,“ říká Adamský. „Věřím, že to zlomíme a pak pojedeme,“ doplňuje Kracík.