Přitom hokejisté Škody Plzeň měli v domácí premiéře nového ročníku herní převahu i spoustu střel.

Jenže, když už se Indiáni probili urputnou obranou soupeře, tak naráželi na brankáře Jaroslava Januse nebo trefovali tyčku litvínovské klece.

Jako obránce Michal Moravčík, který brankovou konstrukci Vervy rozvibroval hned dvakrát.

Ke gólu chybělo jen málo. Vyčítal jste si něco?

Ani sám nevím, jestli se dalo něco udělat líp. Já střílel na všechny strany i směry, mezi nohy gólmana, nahoru, dolů. Ale ten den mi nebylo dáno, bohužel. Už jsem dokonce říkal vedoucímu týmu, aby mi připravil novou hokejku, která by snad byla přesnější.

A změnil jste hůl?

Nakonec ne. Když nemusím, tak hokejky neměním a ani tuhle hůl bych ještě neodepisoval (úsměv).

Jak byste své šance, při nichž cinkaly litvínovské tyčky, popsal? Jednou to bylo dokonce v oslabení…

To jsme odjeli do přečíslení, pro puk jsem se musel trochu natáhnout a pálil jsem na vzdálenější tyč. Podruhé mi to Pouráček (Jakub Pour) ideálně posunul, a to jsem zase mířil na přední tyčku, protože gólman byl vyjetý. Janus se za pukem v obou případech jen ohlédl, ale ani jednou jsem nemohl zvednout ruce – škoda.

Druhý gól jste přidali až v závěru zápasu. Doléhala na vás za stavu 1:0 s ubývajícím časem nervozita?

Když vedete jen o gól, tak tam je vždycky trošku nervozity. Může přijít jedna hloupá chyba, jeden nešťastný odraz, který soupeř z ničeho využije a zápas je hned o něčem jiném. A zase bychom jen bušili a bušili do zavřené obrany. My jsme si teď prožili dva extrémy. První v Praze, kde jsme dostali sedm fíků, protože jsme si to v defenzivě špatně rozebírali. A teď zase jiný. Soupeře jsme téměř k ničemu nepustili a bylo by o to horší. že by nás jedna blbá náhoda mohla stát vítězství.

Čekali jste, že to v souboji s Litvínovem bude taková dřina?

Litvínov předtím doma udolal Brno, takže jsme věděli, že to nebude lehký zápas. Ale hlavně jsme se snažili soustředit na vlastní hru, abychom dokázali navázat na dobrý výkon na Spartě z první a třetí třetiny. To jsme hráli v pohybu, dobře napadali soupeře a z toho pramenily šance, které jsme dokázali využít. Myslím si, že i proti Litvínovu to tam bylo, jenže gólman Janus měl skvělý den. Spoustu šancí pochytal, ale spoustu jsme jich taky nedali, a to musíme zlepšit.

Před zápasem s Litvínovem proběhla slavnostní rozlučka s Ondřejem Kratěnou, který v Plzni odehrál osm sezon, přispěl k zisku titulu a po minulé sezoně ukončil kariéru. Jak na vás loučení s legendárním útočníkem zapůsobilo?

Ta sláva byla hlavně pro Ondru Kratěnu. Všichni diváci v hale povstali, zněl bouřlivý aplaus a na kostce běželo dojemné video s promluvami jeho parťáků z bohaté kariéry. Bylo to krásný. Já měl husí kůži, jako konečně vždycky v takových chvílích (úsměv).