Musí to být nádherný pocit, když jde potomek ve vašich stopách a daří se mu. Užívá si to i Jaroslav Špaček, bývalý hokejový obránce s úspěchy nabitou kariérou, mj. člen zlaté party z olympijského Nagana, nyní trenér a manažer mládeže v plzeňské Škodovce. Jeho starší syn, jednadvacetiletý David, rovněž bek, je nejmladším členem českého týmu na probíhajícím mistrovství světa, které hostí Praha a Ostrava.
Mladík, který se narodil v Americe, kdy tam jeho táta válel v NHL za Columbus, si na šampionátu zatím vede dobře. Což mladý Špaček, v zámořské AHL hráč týmu Iowa Wild, potvrdil výkonem proti Švýcarsku, s nímž národní tým padl až po nájezdech 1:2.
„Nejdřív jsem byl překvapený a pochopitelně rád, že si na Davida v nároďáku vzpomněli a dostal pozvánku do reprezentace. Říkal jsem si, že je fajn, že dostane šanci odehrát v přípravě na mistrovství nějaký zápas. Ale tím, jak to zvládl a jak rychle si zvykl na odlišný hokej, než zná z Ameriky, si řekl o pozornost trenérů. Nejspíš jim i trochu zamotal hlavu. Na Českých hrách v Brně se šance jet na mistrovství přiblížila a nakonec to vyšlo. Těší mě to, ale při zápasech jsem nervóznější a zpocenější než David na ledě,“ připouští jinak dobrou náladou sršící rodák z Rokycan, který letos oslavil padesátiny.
Při přenosu duelu se Švýcarskem vás kamera zachytila v hledišti vyprodané O2 arény. Bylo to poprvé, co jste na mistrovství viděl zápas českého týmu naživo?
V O2 aréně jsem byl i na předchozích dvou zápasech nároďáku. Atmosféra ve vyprodané hale byla znovu úžasná a i hokej byl výborný. Prvních dvanáct patnáct minut byli lepší Švýcaři, hráli fakt skvěle, ale my jsme se jim pak přizpůsobili a hrál se svižný hokej. Tomu odpovídala i bouřlivá atmosféra. Lidé se na hokejový šampionát dlouho těšili a teď si to náramně užívají. Pro hráče to musí být fantastické.
Sledoval jste utkání víc jako fanoušek, trenér, nebo jako táta ?
Zápas jsem sledoval očima trenéra, ale i jako fanoušek a otec. Přece jen víc jsem koukal na hráče, snažil se postřehnout, jaké nové trendy se ve hře případně objeví. Úplně ignorovat bouřlivé reakce fanoušků však nejde, někdy vás to strhne, ale beru to hlavně z trenérského a otcovského pohledu.
S výkonem syna Davida, který je na mistrovství jako benjamínek sedmým bekem českého národního týmu, ale chodí i na přesilovky, můžete být spokojený, že?
Ale jo. Úplně se mu nepovedl předchozí zápas s Norskem, kdy jsme v úvodu dostali hloupé góly a pak to museli kluci dohánět. Ale tým ukázal, že je silný, a dokázal soupeře přetlačit a otočil utkání k vítězství. David z toho byl trochu špatný, mluvili jsme o tom spolu a já mu říkal, že přijde zase nový zápas, je třeba se poučit a nechat tomu volný průběh. A proti silným Švýcarům bych řekl, že Davidův výkon byl velmi dobrý.
Probírali jste to spolu hned po zápase?
Sešli jsme se po utkání. Ale mluvíme spolu i jinak, telefonujeme si a jsme v každodenním kontaktu.
Co byste po třech zápasech vyzdvihl ve hře českého týmu a co vám tam případně chybělo?
Myslím, že největší pozitivum nároďáku je bojovnost. Nemáme tolik hvězd jako jiné týmy, ale kluci bojují a zápasy poctivě odmakali. Velmi pozitivní byl už zmíněný výkon proti Norsku, kdy se tým dokázal zvednout z nepříznivého stavu a získal důležité tři body. Oba brankáři, Lukáš Dostál i Petr Mrázek, zachytali fantasticky, i když pár hloupých gólů jsme dostali. Stále máme co zlepšovat, trochu nám vázly přesilovky a komunikace v obranném pásmu, ale myslím, že se to zlepšuje zápas od zápasu.
Jak hodnotíte dosavadní vývoj v obou základních skupinách?
Překvapili mě Slováci, jak se oklepali z nevydařeného vstupu do ostravské skupiny. Výhrou nad Američany zamotali dění ve skupině a posunuli se v tabulce výš. Co se týká našeho týmu, trenéři by asi s šesti body po třech zápasech mohli být spokojeni, i když možná chtěli víc. Škoda, že z utkání se Švýcary byl jen bod. Druhá skupina je silná a nikdo nechce ve čtvrtfinále narazit na Američany nebo Švédy. Teď bude záležet, jak si v naší skupině povedou Švýcaři s Finy, ale i Kanada. Třeba obhájce titulu v závěru základní skupiny zaskočíme a do play-off půjdeme z prvního místa. Těch variant je spousta. Důležité je soustředit se na nadcházející zápasy s papírově slabšími soupeři Dánskem, Rakouskem a Velkou Británií a nezabývat se tím, koho případně dostaneme ve čtvrtfinále. Musíme porazit každého soupeře, ať je silný nebo slabý.
