„Byl to hrozně emotivní okamžik. Semifinálový zápas vyhrál tým právě v den Liborových kulatin. Obrečela jsem to,“ přiznala Deníku maminka klatovského rodáka Lenka. „Jsem hrozně šťastný,“ nezastíral Davidův táta Libor.

Cesta ke stříbru byla podle Davidovy maminky hodně trnitá, pořádné nervy prožívali Jiříčkovi ještě předtím, než šampionát vůbec začal. „Začalo to tím, že kvůli sněhové bouři neodletěl David z Clevelandu v době, kdy měl. Po dni stráveném na letišti se musel vrátit domů, kde mu navíc přestalo fungovat topení, takže přežíval noc v době, kdy bylo venku minus 17 stupňů Celsia. Zatímco my jsme si tu užívali vánoční atmosféru, měli jsme řízek se salátem, on tam byl sám. Druhý den nasedl do letadla, ale v Torontu mu zrušili navozující let, a tak tam musel přespat a letět další den. A když konečně dorazil na místo, neměl výstroj, která se zatoulala v Torontu,“ popsala maminka velkého českého talentu peripetie, s nimiž se hokejový obránce potýkal před startem mistrovství. Výzbroj mu naštěstí těsně před prvním zápasem dorazila.

Jiříčkovi na šampionát do Kanady neletěli. „Je to strašně daleko, cestování je náročné. Když bude mistrovství světa ve Finsku, Švédsku, bude to jiné. Ale tam je to přes půl světa,“ vysvětlila Jiříčková. S manželem se jako tradičně dívali na televizi doma, v soukromí. Jedinou výjimku udělali v poslední den v roce, kdy duel sledovali s přáteli během silvestrovských oslav.

S hvězdou české obrany byli rodiče během šampionátu v telefonickém kontaktu. „Od 11. září, kdy odletěl do zámoří, si denně voláme. Stejné to bylo i během mistrovství. O hokeji jsme se ale skoro nebavili, řešili jsme spíše takové obyčejné věci. Před finále navíc David skoro nemluvil, byl vyždímaný a měl zdravotní problémy. Takže nás jen pozdravil, popřáli jsme mu štěstí a šel spát,“ zavzpomínala Lenka Jiříčková. Dodala, že s manželem na dálku prožívali se synem extrémní tlak, jemuž byl jako jedna z hvězd týmu vystaven.

Na mužstvu, které v Kanadě vybojovalo stříbro, je podle Jiříčkových výjimečné, že chemie nefunguje jen mezi hráči, ale i mezi rodiči. „Sedli jsme si, potkáváme se už od dětských let kluků a chceme se vídat i mimo hokejový svět, což je výjimečné. Kamarádíme např. se Svozilovými, Ryšavých či Suchánkovými,“ prozradila Jiříčková, která může porovnávat, i mladší syn Adam hraje úspěšně hokej.

Až se David dostane domů do Klatov, žádný speciální dárek tam na něj za stříbro čekat nebude. „Nedostal ho ani za bronz na mistrovství světa dospělých. Za sportovní úspěchy jsme nikdy žádné dárky nedávali. My víme, že je šťastný, že má medaili, a to je pro nás to nejdůležitější,“ uzavřela maminka hokejisty. Nejen Jiříčkovi si přejí, aby David v budoucnu po bronzu a stříbru ze světových šampionátů přivezl do Klatov i kov nejcennější.