Cenný kov, o nějž tak stáli, byl blízko. Jenže Češi vyšli znovu zkrátka. „Medaili jsme měli na dosah, scházel gól. Ten dal bohužel soupeř,“ litoval útočník Dominik Kubalík.

Třiadvacetiletý forvard, skvělý bruslař a střelec, dal gól také Rusům v bitvě o bronz. Jenže hvězdami NHL nabitý soupeř srovnal a úspěšnější byl i potom v nájezdech.

Celkem si rodák z Plzně připsal v deseti zápasech na mistrovství šest gólů a stejný počet asistencí.

V zápase o třetí místo jste brankáře Vasilevského prostřelil, ale i tak byl gólman asi největším strůjcem ruského vítězství…

Rozhodně. Asi ne náhodou je Vasilevskij hlavním adeptem na zisk Vezinovy trofeje pro nejlepšího gólmana NHL. Vychytal spoustu našich šancí, je velký a těžko se mu dává gól.

V nájezdech jste jinak gólmana Tampy už nepřekonal. Co chybělo?

Těžko říct. Střílel jsem mezi nohy stejně jako na opačné straně Gusev. On dal, já ne. Nájezdy jsou takovou loterií a soupeř byl šťastnější. Spíš mrzí, že jsme zápas nerozhodli v prodloužení. Tam ty šance byly. Škoda.

Štve to tím víc, že jste proti jednomu z favoritů podali strhující výkon?

Chtěli jsme urvat medaili a s tím jsme do toho šli. Věděli jsme, že to nebude lehké, ale hráli jsme jako tým a se silnými Rusy jsme drželi krok. A v některých pasážích jsme byli lepší.

Jestliže souboj o bronz byl na vážkách až do konce, semifinále vyznělo jasně pro Kanadu. Nesešlo se to ten den?

Sám nevím. Kanaďané nás přebruslili, zatímco nám nohy moc nešly a přitom naše hra byla na bruslení postavená. To byl jeden z důvodů. A možná jsme měli ze soupeře až moc velký respekt. To je moje vysvětlení.

Tlumí zklamání alespoň fakt, že jste se v Bratislavě prezentovali atraktivním ofenzivním hokejem?

To nám asi nikdo neupře. Hráli jsme útočně laděný hokej a dávali jsme hodně gólů. Což bylo super i pro mě. Z takové hry mohu jen těžit.

Což se vám dařilo. Těší, že jste na světovém fóru potvrdil pověst střelce?

Jsem rád, že se mi vedlo individuálně, i když ne vždy byl můj výkon optimální. Ale šampionát jsem si užil. Mix hráčů z NHL a z Evropy, ale také generačně odlišných borců si skvěle sedl. Hráli jsme jeden za druhého a na ledě to bylo znát.

Podpořili vás v dějišti šampionátu vaši nejbližší?

Do Bratislavy je to kousek, takže tu za mnou byla přítelkyně, rodiče, brácha Tomáš i pár kamarádů. A bylo fajn si ve volných dnech vyjít a na chvíli vypnout.

Teď hodíte hokej na čas za hlavu?

Úplně. S přítelkyní vyrazím na dovolenou. Sezona byla dlouhá. Zápasů ať za Ambri ve Švýcarsku i v nároďáku jsem odehrál docela dost, takže odpočinek potřebuju.

Jenže je třeba také myslet na budoucnost. Hokejoví experti se v komentářích shodovali, že Evropa je pro vás už malá.

Je hezké to slyšet. A i když je to hodně nadnesené, tak bych se rád posunul dál a zkusil si NHL. Tedy pokud ta šance přijde.

Práva v NHL na vás získalo Chicago výměnou za pořadí v draftu. Takže o vás stojí. Jen to má zádrhel, že vaše oblíbená osmnáctka byla v klubu na počest Denise Savarda už před lety vyřazena.

Číslo dresu asi nebude tím hlavním problémem (smích). Uvidíme, co léto přinese.