Také ve druhé finálové bitvě na ledě Zlína brankář plzeňských hokejistů Marek Mazanec držel dlouho naděje svého týmu na umocnění náskoku v boji o titul. Až do třetí série nájezdů, kdy zápas přesnou střelou ukončil domácí Petr Leška.

„Trefil to výborně. Nad beton a pod vyrážečku. Čekal jsem, že Leška půjde do jiného zakončení a možná jsem příliš brzy vystrčil hokejku," litoval 21letý gólman, kterého vyřazovací boje zastihly v obdivuhodné formě.

Kdy jste po návratu ze Zlína usnul?
Někdy v půl čtvrté ráno. Nebylo to příjemné usínání, ale prášky na spaní mě zachránily.

Tolik se vám v hlavě honila Leškova vítězná penalta?
Taky. Možná jsem při Leškově nájezdu vystrčil hokejku moc brzy. Vyhrály zkušenosti. Očekával jsem, že přijede blíž ke mně, a holí jsem ho chtěl vyplašit. Jenže na videu jsem pak viděl, že už zdálky hledal volné místo ke střele. V hlavě mi ale běžel celý zápas, ty dva inkasované góly. Přemýšlel jsem, co jsem mohl udělat lépe.

A mohl jste?
Každý gól se dá chytit a vždy je možné danou situaci řešit lépe. Je ale fakt, že ve středečním utkání jsme dělali víc chyb a z těch pak padly ty góly.

Bylo znát, že ve druhém finále na vás Zlín víc tlačil?
Pro mě to zase takový rozdíl nebyl. Vždyť i počet střel a nějaké ty závary v obou zápasech byly podobné.

Jak moc vás mrzí, že jste dobře rozehraný středeční zápas nakonec ztratili?
Každá porážka štve. A je škoda, že jsme druhý zápas nedotáhli k vítězství, protože herně jsme na to měli. Ale tím se nemůžeme zaobírat. Série je srovnaná a my se musíme soustředit na odvety v Plzni. Bude plný dům, lidi nás poženou a já se na tu bouřlivou atmosféru těším. Hrát o titul je velká výzva, ne každému se to poštěstí, a je úžasný se o vítězství ve finále moci poprat.