Michal Důras s Petrem Vampolou, jimž na levém křídle kryje záda právě Laš.
Ze čtvrté lajny se prostříleli na pozici zahajovacího útoku. Pro všechny tři příjemná změna, pro Laše vesmírný skok.
Ještě v minulé sezoně totiž hrál první ligu za Třebíč a extraligu si v Plzni jen zkoušel. Teď si během dvanácti zápasů připsal už dva góly a na tři přihrával. Naposledy v neděli proti Liberci.
Jaké to je hrát v prvním útoku?
Skvělé. Vůbec jsem to nečekal. Byl jsem rád, že mohu v Plzni vůbec nastupovat, poznávat extraligu. Teď dostáváme na ledě moře prostoru.
Vnímáte, že se střetáváte s nejlepšími formacemi soupeřů?
To si člověk všimne možná na začátku zápasu. Ale jak padne buly, jdou tyhle myšlenky stranou.
Přesto, že na vás zbývá valná část černé defenzivní práce?
Nevadí mi to, tak je to dané. Každý má své úkoly a levé křídlo brání . Hlavně, že nám to společně klape.
To jistě. Střelecky jste se prosadili i v duelu s Libercem.
Tu hlavní práci udělal Petr Vampola, který na sebe natáhl tři hráče. Dostal jsem se před gólmana a mířil mezi betony. Nespadlo to tam, naštěstí se puk odrazil k Michalovi Důrasovi a ten skóroval.
V tom utkání jste vedli už o dva góly, nakonec z toho byl jen bod. Co rozhodlo?
Určitě dva góly hostů na přelomu druhé a třetí třetiny. Škoda, že vstřelíme branku a pak dovolíme soupeři rychle odpovědět.
Jenže se zdálo, že Plzni včetně vašeho útoku docházely i síly.
Ve fyzičce problém nebyl, jsme dobře připraveni. Spíš to bylo v hlavách. I když já teď volno vítám. Tři zápasy v týdnu je na mne zatím moc.
