Historie hokejového klubu v Plzni se začala psát v roce 1929. Stadion s umělou ledovou plochou byl otevřen v roce 1950 a již o rok později hostil prvoligová utkání.

Poslední listopadovou sobotu se ve VIP prostorách zimního stadionu konal malý svátek; sešly se zde na tradičním předvánočním setkání legendy plzeňského hokeje. Pozvánku na setkání dostal každý plzeňský hokejista nad šedesát let.

„Již po čtrnácté se tady dnes stará hokejová garda setkává ve velmi silné sestavě. Já si moc vážím toho, že jste přijali mé pozvání a že si společně s vámi mohu zavzpomínat na vaše působení v plzeňském hokeji,“ prohlásil v úvodu Zdeněk Haber, organizátor celého setkání.

Byla to početná a obdivuhodná společnost bývalých idolů plzeňských hokejových fandů – nechyběli ti dosud žijící, kteří byli po otevření zimního stadionu účastníky prvního velkého rozmachu plzeňského hokeje.

Zdeněk Kletečka, Jindřich Egner, Jaroslav Pavlů, Zdeněk Brož, Vladimír Šuchman, dirigovaní obětavým organizátorem těchto akcí Zdeňkem Haberem, který zde prošel vším jako hráč, trenér i ředitel klubu…

Vedle nich přišli zástupci střední generace Ebermann, Sýkora, Vrabec, Klapáč, Trachta, Hovora, Neubauer, Ruprecht a další. A přišli i někteří nejmladší: Schejbal, Vimr, Táflík.

O tom, že ani velké vzdálenosti nejsou pro ně překážkou, svědčí pár údajů o tom, kdo přijel odkud: Pavlů z Třebíče, Rosický (Český Krumlov), Otte (Ostravsko), Šuchman (Karl. Vary), Vojta (Kladno). Nejstarší ligový Plzeňan, 92letý Jan Radič žijící v Prostějově, se omluvil pro nemoc.

Po zahájení se začaly probírat mnohé dávné zápasy , které skončily výhrou, i ty méně úspěšné, včetně zaručených historek od ledu i z kabin.

Během téměř dvouhodinového setkání se nejen vzpomínalo na vzestupy a pády, ale také hodnotilo. Mimo jiné i to, jak si stojí dnešní plzeňští hokejisté a jaké jsou jejich šance v extralize. Na závěr si všichni jednoznačně slíbili účast na další takové akci .