Po konci sezony se v hokejové Škodovce chystají změny. Majitel klubu Martin Straka oznámil, že jedná o vstupu silného partnera a promění se i hráčský kádr Indiánů. Co zůstává, je realizační tým, který dál potáhne trenér Petr Kořínek s asistentem Františkem Bombicem.

„Je to výzva. Čeká nás spousta práce a doufáme, že další sezona bude mít lepší konec,“ okomentoval prodloužení mise Petr Kořínek.

Někdejší uznávaný útočník a klubový patriot přišel k áčku Škodovky s Bombicem od dorostu v úvodu sezony, kdy Straka jen po dvou kolech vymetl ze střídačky dvojici Václav Baďouček, Miloš Říha.

Trenér Petr Kořínek na autogramiádě při loučení se sezonou.Trenér Petr Kořínek na autogramiádě při loučení se sezonou.Zdroj: Deník/Petr Eret

V extralize mužů šlo o vaši premiéru. Jaká to byla zkušenost?

Petr Kořínek (P. K.): Skočili jsme do toho s Frantou Bombicem po dvou porážkách rovnýma nohama. Prohrály se i další dva zápasy, ale to bylo se silnými soupeři,s Pardubicemi a Třincem. Snažili jsme se mužstvo poznat, sžít se s hráči a obrátit to k lepšímu, což se nám postupně nějak dařilo.

V jednu chvíli byla Plzeň dokonce čtvrtá, jenže postupně se propadla na konečné dvanácté místo a v předkole nestačila na Liberec. Jak sezonu hodnotíte?

P. K.: Bylo to nahoru dolů. Určité období se nám dařilo, pak zase ne. Konec základní části nám totálně nevyšel, ale v předkole kluci zabrali a sérii s Libercem odehráli slušně. Bohužel na postup to nestačilo, i když to bylo blízko.

František Bombic (F. B.): Není jednoduchý převzít tým v úvodu soutěže, kdy všichni soupeři mají plno energie. Zápasy běžely rychle po sobě a přitom nebylo možné hned radikálně měnit systém hry. Museli jsme jít postupnými krůčky a obrat tak trval déle.

Je to na začátku pro nové trenéry hlavně o hledání hranice mezi představami a realitou? O kompromisech?

F. B.: Ano. Musíte navázat na práci předchozích trenérů, od toho se odpíchnout a pomaličku to upravovat.

Členem realizačního týmu byl rovněž Martin Straka. Jaká s ním byla spolupráce, když sám připouští, že bývá výbušný?

P. K.: Hned ve chvíli, kdy nás Martin oslovil a my nabídku přijali, jsme stáli o to, aby nám pomohl a šel s námi na střídačku. Už proto, aby vše viděl od ledu, protože pohled z tribuny je někdy ošidný. Martin je víc živelný, emotivní, někdy vybuchl, ale rychle se zase zklidnil. A vždy dělal maximum pro tým.

F.B.: Je to o daných rolích jak mezi hráči, tak mezi trenéry. Ty jsme měli rozdělené, a i když někdy přišla spontánně ostřejší hlasitější reakce, tak kolegové byli zase o to klidnější.

Jak vám zní vyjádření klubového šéfa, že realizační tým šlapal a má důvěru i pro další sezonu?

P.K.: Jak já, tak Franta si toho vážíme. S Martinem nás pojí i to, že nechceme prohrávat. A i když se nedaří, tak tým musí žít. Musí z něj čišet touha zápas ubojovat, urvat. To je krédo, s nímž půjdeme do další sezony.

F.B.: Je to výzva i závazek zároveň v tom, že další sezona musí být lepší než tahle.

Říkáte, že neradi prohráváte, jenže Plzeň v závěru základní části ztratila devět zápasů po sobě. To muselo být peklo ne?

P.K.: Nic příjemného. Zvlášť když vedle nezvládnutých zápasů tam byly i smolné prohry se silnými soupeři. Sice jsme s nimi hráli vyrovnaná utkání, jenže jsme nedali góly a prohráli jsme. S každou další porážkou padal tým dolů a ta deka byla těžká. O to víc si ceníme, že v předkole kluci zabrali.

F. B.: Tým se možná už v hlavách chystal na play-off, navíc nám díky bodovému polštáři nehrozila baráž. Je to spousta faktorů, které musíme rozebrat a poučit se z toho do budoucna.

Hned na úvod předkola v Liberci ale Škodovka po utrápeném výkonu utrpěla porážku číslo deset. Co vás v tu chvíli napadalo?

P. K.: To bylo hlavně o hráčích. My trenéři jsme toho moc udělat nemohli, jen kluky povzbuzovat. Ale už v závěru toho prvního utkání se naše hra zlepšila, tým si začal víc věřit, naskočil a od druhého zápasu odváděl skvělou práci. Bohužel jsme to k postupu nedotáhli.

Nevzpomněl jste si na semifinále Plzeň – Vítkovice v sezoně 1991/92? Tehdy jste první utkání u soupeře prohráli 0:8 a pak nastal obrat.

P.K.: To už je historie. Na druhý den trenér Marek Sýkora ve snaze zlehčit situaci zrušil rozbruslení a místo toho jsme šli do zoo. Ve Vítkovicích se už slavilo, vládla euforie. Nám nikdo nevěřil, jenže druhé utkání u nich jsme vyhráli 3:0 a pak i celou sérii. Což ale nyní nevyšlo.

Martin Straka už sice oznámil jména hráčů, kteří z Plzně odejdou, ale o posilách zatím pomlčel. Můžete naznačit o jaké hráče alespoň typově byste stáli?

F. B.: Nejde jen o zaplnění pozic ať v útoku nebo v obraně. Snažíme se přivést hráče pro konkrétní roli v týmu, navíc by měli být přínosem i z hlediska osobnostních vlastností. Důležité je, že v mužstvu zůstává zdravé plzeňské jádro, rostou tu další šikovní mladí kluci, a teď je třeba tým doplnit.

Nakolik mohou trenéři ovlivnit složení kádru, který primárně sestavuje sportovní manažer Tomáš Vlasák s Martinem Strakou?

P. K.: Víme, jaké typy hráčů bychom potřebovali, nějaký čas se o tom bavíme a vždy jde o kolektivní práci.

F. B.: Hokejová Plzeň má nějakou identitu, svůj hokejový projev a do obojího musí noví hráči zapadnout.

Vy už víte, kdo Škodovku posílí, případně kdo je v hledáčku klubu. Máte z toho dobrý pocit?

P. K.: Něco je jasné, na příchodu dalších hráčů se stále pracuje a když to vyjde, nemuselo by to být špatné. Poohlížíme se i po cizincích, jak ze zámoří, tak ze severu Evropy a tři čtyři bychom klidně brali.

Martin Straka.
Hokejová Škodovka nejspíš změní vlastníka, Straka ale v klubu zůstane