Po konci sezony se v hokejové Škodovce chystají změny. Majitel klubu Martin Straka oznámil, že jedná o vstupu silného partnera a promění se i hráčský kádr Indiánů. Co zůstává, je realizační tým, který dál potáhne trenér Petr Kořínek s asistentem Františkem Bombicem.
„Je to výzva. Čeká nás spousta práce a doufáme, že další sezona bude mít lepší konec,“ okomentoval prodloužení mise Petr Kořínek.
Někdejší uznávaný útočník a klubový patriot přišel k áčku Škodovky s Bombicem od dorostu v úvodu sezony, kdy Straka jen po dvou kolech vymetl ze střídačky dvojici Václav Baďouček, Miloš Říha.
close
info
Zdroj: Deník/Petr Eret
zoom_in
Trenér Petr Kořínek na autogramiádě při loučení se sezonou.
V extralize mužů šlo o vaši premiéru. Jaká to byla zkušenost?
Petr Kořínek (P. K.): Skočili jsme do toho s Frantou Bombicem po dvou porážkách rovnýma nohama. Prohrály se i další dva zápasy, ale to bylo se silnými soupeři,s Pardubicemi a Třincem. Snažili jsme se mužstvo poznat, sžít se s hráči a obrátit to k lepšímu, což se nám postupně nějak dařilo.
V jednu chvíli byla Plzeň dokonce čtvrtá, jenže postupně se propadla na konečné dvanácté místo a v předkole nestačila na Liberec. Jak sezonu hodnotíte?
P. K.: Bylo to nahoru dolů. Určité období se nám dařilo, pak zase ne. Konec základní části nám totálně nevyšel, ale v předkole kluci zabrali a sérii s Libercem odehráli slušně. Bohužel na postup to nestačilo, i když to bylo blízko.
František Bombic (F. B.): Není jednoduchý převzít tým v úvodu soutěže, kdy všichni soupeři mají plno energie. Zápasy běžely rychle po sobě a přitom nebylo možné hned radikálně měnit systém hry. Museli jsme jít postupnými krůčky a obrat tak trval déle.
Je to na začátku pro nové trenéry hlavně o hledání hranice mezi představami a realitou? O kompromisech?
F. B.: Ano. Musíte navázat na práci předchozích trenérů, od toho se odpíchnout a pomaličku to upravovat.
Členem realizačního týmu byl rovněž Martin Straka. Jaká s ním byla spolupráce, když sám připouští, že bývá výbušný?
P. K.: Hned ve chvíli, kdy nás Martin oslovil a my nabídku přijali, jsme stáli o to, aby nám pomohl a šel s námi na střídačku. Už proto, aby vše viděl od ledu, protože pohled z tribuny je někdy ošidný. Martin je víc živelný, emotivní, někdy vybuchl, ale rychle se zase zklidnil. A vždy dělal maximum pro tým.
F.B.: Je to o daných rolích jak mezi hráči, tak mezi trenéry. Ty jsme měli rozdělené, a i když někdy přišla spontánně ostřejší hlasitější reakce, tak kolegové byli zase o to klidnější.
Jak vám zní vyjádření klubového šéfa, že realizační tým šlapal a má důvěru i pro další sezonu?
P.K.: Jak já, tak Franta si toho vážíme. S Martinem nás pojí i to, že nechceme prohrávat. A i když se nedaří, tak tým musí žít. Musí z něj čišet touha zápas ubojovat, urvat. To je krédo, s nímž půjdeme do další sezony.
F.B.: Je to výzva i závazek zároveň v tom, že další sezona musí být lepší než tahle.
Říkáte, že neradi prohráváte, jenže Plzeň v závěru základní části ztratila devět zápasů po sobě. To muselo být peklo ne?
P.K.: Nic příjemného. Zvlášť když vedle nezvládnutých zápasů tam byly i smolné prohry se silnými soupeři. Sice jsme s nimi hráli vyrovnaná utkání, jenže jsme nedali góly a prohráli jsme. S každou další porážkou padal tým dolů a ta deka byla těžká. O to víc si ceníme, že v předkole kluci zabrali.
F. B.: Tým se možná už v hlavách chystal na play-off, navíc nám díky bodovému polštáři nehrozila baráž. Je to spousta faktorů, které musíme rozebrat a poučit se z toho do budoucna.
Hned na úvod předkola v Liberci ale Škodovka po utrápeném výkonu utrpěla porážku číslo deset. Co vás v tu chvíli napadalo?
P. K.: To bylo hlavně o hráčích. My trenéři jsme toho moc udělat nemohli, jen kluky povzbuzovat. Ale už v závěru toho prvního utkání se naše hra zlepšila, tým si začal víc věřit, naskočil a od druhého zápasu odváděl skvělou práci. Bohužel jsme to k postupu nedotáhli.
Nevzpomněl jste si na semifinále Plzeň – Vítkovice v sezoně 1991/92? Tehdy jste první utkání u soupeře prohráli 0:8 a pak nastal obrat.
P.K.: To už je historie. Na druhý den trenér Marek Sýkora ve snaze zlehčit situaci zrušil rozbruslení a místo toho jsme šli do zoo. Ve Vítkovicích se už slavilo, vládla euforie. Nám nikdo nevěřil, jenže druhé utkání u nich jsme vyhráli 3:0 a pak i celou sérii. Což ale nyní nevyšlo.
Martin Straka už sice oznámil jména hráčů, kteří z Plzně odejdou, ale o posilách zatím pomlčel. Můžete naznačit o jaké hráče alespoň typově byste stáli?
F. B.: Nejde jen o zaplnění pozic ať v útoku nebo v obraně. Snažíme se přivést hráče pro konkrétní roli v týmu, navíc by měli být přínosem i z hlediska osobnostních vlastností. Důležité je, že v mužstvu zůstává zdravé plzeňské jádro, rostou tu další šikovní mladí kluci, a teď je třeba tým doplnit.
Nakolik mohou trenéři ovlivnit složení kádru, který primárně sestavuje sportovní manažer Tomáš Vlasák s Martinem Strakou?
P. K.: Víme, jaké typy hráčů bychom potřebovali, nějaký čas se o tom bavíme a vždy jde o kolektivní práci.
F. B.: Hokejová Plzeň má nějakou identitu, svůj hokejový projev a do obojího musí noví hráči zapadnout.
Vy už víte, kdo Škodovku posílí, případně kdo je v hledáčku klubu. Máte z toho dobrý pocit?
P. K.: Něco je jasné, na příchodu dalších hráčů se stále pracuje a když to vyjde, nemuselo by to být špatné. Poohlížíme se i po cizincích, jak ze zámoří, tak ze severu Evropy a tři čtyři bychom klidně brali.
