Mezi novináře ale dorazil Martin Straka po boji zachmuřený a nabroušený.
Litvínovu také Straka vstřelil gól, na další dva přihrál, ale málo platné. Jeho Plzeň v neděli padla a on porážky kouše těžce.
„Vyvádíme hrozné věci. Jako bychom se snad zbláznili,“ říkal po přestřelce 4:5 s Litvínovem.
Úvod utkání byl hodně divoký.
To určitě. Po deseti vteřinách dáme gól, jenže pak kupíme chybu na chybu a ofenzivně naladěný soupeř toho využil.
V těch chvílích měli Litvínovští spoustu brejků.
Jezdili si k nám, jak chtěli. Nájezd dva na jednoho a gól. Brejk, z toho penalta a druhý gól. Další nájezd a inkasujeme potřetí. Během pár minut.
Co s tím?
Zjednodušit hru. Přestat s tím jančením a soustředit se na defenzivu. Ne jen gólman a obránci, ale celé mužstvo. Zbytečně neinkasovat, to musí být naše priorita. A od té se odpíchnout. Hrát na jeden dva góly a ne se utápět v nějakých přestřelkách. Už teď proti Spartě.
Našel byste na poslední prohře alespoň nějaké pozitivum?
Jediné, že jsme se ani za stavu jedna tři a dva čtyři nezlomili a dokázali vyrovnat. Jinak dvanáct inkasovaných gólů v posledních dvou zápasech je strašák, důrazné varování. Nemůžeme dostávat pět sedm gólů.
Bude stačit ještě domluva nebo jako šéf už sáhnete k tvrdším opatřením?
Kluci bojujou, není důvod k nějaké panice. Jen to vzadu musíme zatáhnout jako na začátku. I dva jedna je výhra. To jsme teď nějak zapomněli.
Jak se cítíte po zranění?
Docela dobře. Nebýt ale toho bláznivého hokeje v neděli, ten mi návrat malinko pokazil. Ale máme před sebou další dva domácí zápasy a v těch je třeba maximálně bodovat. Takže se snažím koukat víc dopředu.
