Jenže tím jeho galapředstavení ještě zdaleka nekončilo. Přidal další dva góly, opět v přesilovkách. A vedle rekordu a vítězství 5:3 mohl slavit i hattrick.

Kdy jste si začal uvědomovat, že se překonání rekordu blíží?

Asi po minulém zápase v Kladně. Ale snažil jsem se na to nějak extra nemyslet. Jsem rád, že se mi to podařilo. Teď se budu snažit tu sérii prodloužit. Viděl jsem, jaká jména jsou tam ještě trošku výš. Byla by fantazie se k nim alespoň přiblížit.

Myslíte třeba i na rekord Milana Nového v počtu vstřelených branek?

To by bylo pokračování Dne nezávislosti tři. (smích) Co vám mám říct… Bylo by nádherné překonat pana Nového, takovou legendu. Každý hráč by to chtěl. Ale musíme být realisté, sezona je dlouhá. Mohou přijít zranění nebo herní krize… Udržet se v takové formě je pro mě skoro nemožné.

Jak jste vnímal, že se o rekordu hodně mluvilo. I fanoušci si připravili choreo…

Vnímáte to. Ale já když jdu do zápasu, přepnu úplně na jinou kolej. Maximálně se soustředím, nevnímám nic kolem sebe. Já jsem si všechno pak vychutnal, když si mě po zápase vyvolali zpátky na led, to se mi mockrát za čtyři roky nestalo. Fanouškům patří velký dík, bylo to příjemné.

Dával jste nejen góly, ale rozdal jste dneska i pár hitů. To byl záměr? Cítil jste, že to může zápas zlomit?

Cítil. Abych pravdu řekl, to mi trochu chybí naší hře. Měli bychom to zlepšit, přidat fyzickou hru, soupeřům to ubírá síly. Proto jsem chtěl přiostřit, jedno střídání jsem tomu obětoval. Ale bylo to čisté, ne nijak záludné. Měl jsem chuť a cítil jsem, že by nás to mohlo nakopnout.

Teď vás čeká v úterý Liga mistrů s Zugem, kde hraje váš parťák z minulé sezony Jan Kovář. Těšíte se?

On si to nenechá ujít. Když hrajete v cizině, je každý zápas doma zpestřením, pamatuju si to z vlastní zkušenosti. Já jsem rád, že se mu daří, hraje výborně.