Ještě v úterý odehrál zápas za předposlední Jihlavu a dnes sedmadvacetiletý forvard nastoupí do boje v dresu první Plzně.
Starší z dvojice hokejových bratrů Kubalíků (mladší Dominik začal sezonu v Plzni, ale nyní hraje ve Švýcarsku) se tak po devíti letech vrátil domů.
„Prožívám nádherné pocity. Jsem moc rád, že vyšla zrovna Plzeň a těším se na zápasy, na plzeňské fanoušky,“ svěřoval se Tomáš Kubalík po prvním tréninku v dobře známém prostředí.
Byl bratr Dominik první, kdo se dozvěděl o tom, že se vracíte do Plzně?
Jasně. Volali jsme si a jen ho mrzelo, že u toho taky nemůže být.
Vybavíte si ještě poslední sezonu v týmu Škodovky?
Je to už dlouhá doba, byl jsem teprve na začátku kariéry. Vybavím si, že jsme tehdy ve čtvrtfinále play-off vyřadili Pardubice a pak jsme vypadli asi se Slavií. No a já potom odešel do zámoří.
Jak na vás dýchla atmosféra v plzeňské kabině?
Hodně se toho sice v kabině změnilo, ale zázemí je krásný, takže o to víc se těším.
Co od vás trenéři očekávají?
Zatím mi stihli říct jen základní věci ohledně herního systému. Ale co vím, tak hledali vysokého útočníka, který bude chodit do soubojů před bránou soupeře. Tak se to budu snažit plnit.
Je znát rozdíl v náladě, která panuje v předposledním a prvním týmu extraligy?
Když se motáte u dna tabulky, tak to rozhodně na náladě nepřidá. Straší vás play-out, snažíte se urvat každý bod, bojujete, ale nic hezkého to není. Radost z hokeje se vytrácí. Takže jsem rád, že jsem v týmu, který šlape a zažiju příjemnější chvíle. Chci k tomu přispět.
Ani vám osobně se ale v Jihlavě asi nevedlo podle představ (32 zápasů, pět gólů a sedm asistencí)?
V Jihlavě se všechno točilo hlavně kolem defenzivy. Moc gólů jsme nedávali, což se projevilo i v osobních statistikách. Ale já na to nekoukám. Teď jsem v Plzni a budu se snažit co nejlépe zapadnout.
Naskočíte hned do vyjpatého utkání s Hradcem Králové. Jste nervózní?
Jestli jsem nervózní, tak takovým tím zdravým způsobem. Budu se snažit odvést co nejlepší výkon. Dá se čekat, že přijde hodně diváků, v hledišti bude má rodina, známí, takže co víc si můžu přát. Těším se.