Hokejová Škodovka je na ledě, a to včetně asi nejzvučnější posily plzeňské defenzivy Petra Zámorského.

Příchod záhy třicetiletého beka také provází velká očekávání. Vedení klubu se netají, že zkušený obránce – pravák by měl v zadních řadách nahradit produktivního Petera Čerešňáka, jenž odešel do Pardubic.

„Vím, jaká jsou očekávání, jak by si to vedení představovalo. I to je pro mě výzva. Chci určitě hrát hodně, přišel jsem pomoct týmu, jak nejvíc budu moct,“ prohlásil po nástupu v novém působišti rodák ze Zlína a odchovanec tamního hokeje.

Minulou sezonu jste odehrál v Örebro. Co vás přimělo opustit nejvyšší švédskou ligu a jít do Plzně?
Dávalo mi to smysl. Na mé poměry jsem dostal brzkou nabídku. Jednání proběhla velice rychle. Bylo příjemné, že jsem brzy věděl, kde budu hrát následující sezonu.

Plzeň je po Zlínu, Spartě, Mountfieldu a Brnu vaší další extraligovou štací. Bude to velká změna po elitní švédské soutěži?
Do extraligy už jsem se jednou vracel. Hraje se tady trošku jinak, ale pár sezon jsem tu strávil a měl bych si zase rychle zvyknout. V Plzni je hodně mladých kluků, takže očekávám, že budeme hrát podobně jako ve Švédsku, tedy rychlý hokej.

Naznačil jste, že jste se s Plzní dohodl rychle. Čím vás ta nabídka uhranula?
Mluvil jsem s Tomášem Vlasákem, sportovním manažerem, a všechno do sebe zapadalo. Ve vedení klubu jsou bývalí skvělí hráči, kteří vědí, jak tým poskládat. Navíc po loňské zkušenosti, kdy jsem čekal na smlouvu až do konce srpna, bylo příjemné podepsat brzy. Dostal jsem nabídku, popřemýšlel nad ní a bylo. Jistotu jsem měl od dubna. Ono se to nezdá, ale není úplně příjemné čekat na kontrakt celé léto. Takhle jsem měl klid. Věděl jsem, kde budu hrát a na co se chystám. A přes léto se mi také trénovalo velice dobře.

Až dosud jste se připravoval individuálně. To je váš obvyklý způsob?
Ano. A musím poděkovat vedení klubu, že mi dovolili připravovat se na suchu samostatně. Osm let totiž spolupracuji s kondičním trenérem Kubou Fryčem, který mi sestavuje program na míru.

Dobře se nachystat, to je asi základ. Zvlášť když přicházíte jako očekávaný nástupce Petera Čerešňáka.
Tak nějak to je. Chce to dobře potrénovat a i v týmu všechno vyladit. Ať to v září sedí a hned od prvního zápasu sbíráme body a zbytečně se nedostaneme pod nějaký tlak, do nějaké paniky.

S týmem jste zatím jen pár dní. Ale přesto, jak na vás působí? A znáte se s některým ze spoluhráčů víc?
Hlavně jsem byl překvapený, kolik mladých kluků je v kabině. Ze Sparty se znám s Honzou Piskáčkem, další hráče jsem znal zatím jen jako soupeře. Ale zatím super.

Jaké máte vzpomínky na Plzeň z časů, kdy jste sem jezdil coby soupeř?
Plzeň byla vždy těžký soupeř, agresivní. Nikdy se tu nehrálo dobře, a navíc tu vždycky vládla bouřlivá atmosféra. Nejvíc si pamatuji pána, co sedává za bránou. Doufám, že mi teď nebude nadávat tolik, jako když jsem byl ještě soupeř (úsměv).

Vnímáte návrat do extraligy i jako šanci být zase víc na očích pro stavitele národního týmu? A třeba si počtvrté zahrát na mistrovství světa?
Tak jsem nad tím nepřemýšlel. To vždycky závisí na výkonech. Když člověk hraje dobře a je produktivní, tak na očích je. Každý by chtěl reprezentovat, ale bude záležet jen na mých výkonech.

O víkendu vyrazíte s týmem na vodáckou výpravu po Berounce. Těšíte se?
Ve čtvrtek jedeme. Když jsem byl malý, taťka mě párkrát vzal na vodu, jenže to je patnáct let dozadu. Lodě mám ale rád.

Přitom ale budete přespávat ve stanu…
Výborný nápad! Budeme dva tři dny spolu pohromadě. Pondělí, úterý, středa tréninky na ledě a pak přijde odreagování. Tělo dostane po létě šok na kyčle a třísla. Na vodě si odpočineme, vypneme hlavy, bude sranda, takže super.