Nebylo to ale poprvé, co zkušený forvard prožil den svého zrození v hokejových arénách a místo oslav měl v hlavě zápas.

Platilo to i o souboji s Jihlavou?

Jasně, narozeniny už nějaký čas neřeším. Ať už v Rusku, ve Švédsku nebo teď doma, tak se třicátého prosince hraje a já myslím na hokej. Ani v sobotu ráno jsem si neuvědomil, že mám narozeniny. Připomněla mně to až esemeska od manželky s přáním všeho nejlepšího. To už jsem byl ale myšlenkami nastavený na zápas a oslavovat budu až společně s rodinou.

Hodně jste se chtěl v tom utkání dát gól?

Ne. Já jsem chtěl hlavně vyhrát, to pro mě bylo důležité. Předtím jsme tři zápasy po sobě nedotáhli do vítězného konce a chtěli jsme to zlomit. A ačkoliv jsme narazili na těžkého soupeře, tak jsme odvedli velice zodpovědný výkon. Byla to ale obrovská dřina. Vůbec nebylo znát, že hraje první s posledním. Jihlava se rvala až do konce. Zlomový byl na začátku třetí třetiny gól Honzy Schleisse na 2:1, hodně nás nabudil, ale i potom jsme šli trpělivě za vítězstvím. Jsem rád, že jsme poslední zápas roku zvládli. Vždycky je super jít do toho nového s výhrou v zádech.

Vedete si alespoň nějakou narozeninovou statistiku? Poměr výher a porážek v tento den?

Přesně to vedené nemám, ale jestli se nepletu, tak většina těch zápasů skončila vítězstvím za tři body. Takže jsem rád, že jsem na to navázal i nyní v Plzni.

Proč předtím Plzeň třikrát po sobě prohrála, byť těsně, po nájezdech nebo v prodloužení?

Ty tři předešlé zápasy se nějak vyvíjely. Někdy jsme měli i smůlu, ale já se snažím brát i z negativních věcí to dobré. Střed tabulky je nesmírně vyrovnaný. Každý bojuje o body, jak to jde, a všechny zápasy se teď hrají jako v play-off. Dominuje obrana, souboje v rozích, nebo u mantinelů. Takové to bylo i proti Jihlavě. Hodně těžké. Ale já to vítám, protože nás to alespoň připraví na vyřazovací boje. Jako průprava na play-off je to super. O to víc jsem ale rád, že jsme brali tři body.