Ačkoliv běžně válí v hokejových arénách, ve středu reprezentant Jakub Jeřábek nazuje kopačky a v týmu osobností Bez frází naskočí doma v Plzni do charitativního zápasu proti výběru fotbalových legend Sigi týmu na podporu hendikepovaného Nicolase.

close Jakub Jeřábek pózuje u mistrovské trofeje s rodinou. info Zdroj: hcocelari.cz zoom_in Jakub Jeřábek pózuje u mistrovské trofeje s rodinou.

Pro skvělého beka a českého šampiona nepůjde o nic výjimečného. Jako kluk váhal mezi fotbalem a hokejem.

„Váhal hlavně táta (ligový fotbalista),“ usmívá se Jeřábek, který na Skvrňanech, kde vyrůstal, chodil do fotbalové školy. „Tam si tehdy kluky od první třídy vybíral pan Žaloudek (uznávaný mládežnický trenér). Všiml si mě a třeba ještě s Vláďou Daridou si nás pár bral stranou. S tátou se znal a nabádal ho, ať mě na hokej rozhodně nedává. Jenže mě z nějakého důvodu chytil víc hokej,“ vzpomíná 32letý člen mistrovského Třince.

Extraligový titul jste předtím vyhrál s Plzní, teď s Třincem. Jaké to bylo?

Skvělé. Už jen naše cesta na vrchol. Sezonu jsme nezačali dobře, pak jsme měli super období, jenže základní část nakonec nedopadla úplně podle představ. Skončili jsme šestí a lehké obavy byly už v předkole.

Nakonec však cinklo zlato, pro Třinec čtvrté v řadě.

Ale nebylo to snadné. Už Litvínov v předkole hrál skvěle, uvolněně. Fakt jsme to vyválčili, zvládli těžkou sérii, 3:0 na zápasy neodpovídá dění, a nakopli se dál. Ale i potom série se Spartou a s Pardubicemi se mohly překlopit na obě strany. Vyhrál trochu zkušenější, trochu šťastnější tým.

A finále?

Tam jsme už doufali, že Hradec urveme. Měli za sebou těžké série a tým i hodně pobitý. Ta vítězná tečka byla ale neuvěřitelná. Touha kluků, kteří už to vyhráli několikrát, je inspirující.

Mistrem jste podruhé v kariéře. Jak vzpomínáte na zlatou jízdu s Plzní před deseti roky?

Deset let je dlouhá doba. Tenkrát jsme byli cepovaní my mladí. Jenže v play-off musí hrát všichni, nemůžou to táhnout jen starší, nebo jedna lajna. Před deseti lety třeba Honza Schleiss naskočil do semifinále a rozhodl zápas na Slavii. Podobné příběhy byly i letos. A když se to takhle nabalí, může z toho být úspěch.

Když Škodovka v závěru přestupního období poslala do Třince obránce Lukáše Kaňáka, vzal jste si ho pod dohled?

Lukáš je skvělý parťák na ledě i do šatny. Tehdy přišel ještě Kanaďan Adam Smith, bylo nás devět beků a vůbec nebylo jasné, jak se sestava poskládá. Jenže Lukáš se tam svou pílí a skromností dostal, hrál fantasticky a byl důležitou součástí týmu.

Vy, brankář Marek Mazanec a k tomu Kaňák. To už je silná plzeňská skupina.

Jasně. Mazy (Mazanec), to byl takový náš taťka, který se o nás staral. Byli jsme rádi, že jsme se tam sešli tři Plzeňáci. Dobře se znají i naše manželky a přítelkyně, takže to bylo fajn a budeme moc rádi vzpomínat.

Dělali jste si v týmu legraci z toho, když se o herním stylu Ocelářů mluvilo jako o „buzerantském“ hokeji?

Tak dělali, ale na druhou stranu, ten buzerantský hokej může hrát každý. Někdo řekne buzerantský, někdo zase vítězný… Spíš to vypovídá o tom, že to nejspíš děláme dobře.

Máte za sebou další skvělou sezonu, jenže start na mistrovství světa vás nakonec minul. Mrzelo to?

Moc, ale nerad bych se k tomu vracel. Příliš jsem nepochopil ani svoji nominaci na závěrečný přípravný turnaj před šampionátem, víc říkat nechci.

Hokejová Plzeň nyní razí trend návratu odchovanců. Máte to někde v hlavě?

Někde v hlavě asi jo. Ale momentálně jsem strašně spokojený, kde jsem. Jak funguje organizace v Třinci, jak se dokážou o hráče i celé rodiny postarat, je skvělé. A chtěl bych to klubu nyní splácet, jak nejlépe budu umět.

V týmu Bez frází se při středeční exhibici sejdete se sestrou Markétou, vynikající házenkářkou. Jak se budete na zápas chystat?

Já už jsem zase v tréninkovém procesu, ale musím si trochu osahat balon. To, co kopeme s klukama v přípravě, nemá s fotbalem moc společného. Ale při exhibici budeme mít v týmu i další skvělé fotbalisty, mj. Dominika Kubalíka nebo Karla Nocara. Hlavním cílem je však podpořit dobrou věc a pobavit lidi i sami sebe.

Pro Nicolase

Ve středu se v Plzni utká v charitativním fotbalovém zápase tým osobností Bez frází s fotbalovými legendami Sigi týmu. Nastoupí mj. Karel Nocar, Dominik Kubalík, sourozenci Markéta a Jakub Jeřábkovi, Jan Koller, Vladimír Šmicer, Ladislav Vízek a další. Výtěžek ze vstupného bude věnován na podporu Nicolase Beneše. Nevidomý čtyřletý chlapec podstupuje kvůli nádoru na mozku chemoterapie a biologickou léčbu včetně procedur, které nehradí pojišťovny. Zápas, organizovaný portálem Bez frází a Nadačním fondem Zdeňky Heyn Edlovéna, začne na hřišti SK Petřín Plzeň ve středu v 17.30 hodin.